Češi se během posledních 3 let rozloučili až přibližně se čtvrtinou hodnoty svých úspor, a přestože růst cen vyvolával tlak na zvedání mezd, reálně lidé i nadále chudli. Ve 4. čtvrtletí loňského roku kupříkladu sice vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 6,3 %, reálně však klesla o 1,2 %.
V roce 2023 pak dosáhla průměrná mzda 43 341 Kč a v meziročním srovnání činil její přírůstek 3 024 Kč (7,5 %), spotřebitelské ceny se však za toto období zvýšily o 10,7 %, reálně se tak mzda snížila o 2,9 %. Podobně na tom byly i čisté peněžní příjmy českých domácností v roce 2022, které sice vzrostly meziročně o 7,7 %, reálně však poklesly o 6,5 %.
Zdaleka ne všichni ovšem na růstu cen tratili. Existují i odvětví, kde si prostřednictvím růstu cen řádně „namastili kapsu“. Kdo na inflaci nejvíce vydělával, zhodnotili poradce guvernéra České národní banky (ČNB) Tomáš Adam, člen bankovní rady ČNB Jan Procházka a poradce bankovní rady ČNB Jiří Schwarz ve své nedávné analýze, zkoumající „hamižflaci“ – tedy tezi, že významným zdrojem růstu cen byla snaha podniků o zvyšování zisku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
