I v minulosti vyvolalo chování ČNB kritiku politiků. Například v roce 1997 ČNB zvedla základní úrokovou sazbu ze čtrnácti procent až na padesát procent, což tehdy velmi kritizoval tehdejší premiér Václav Klaus. Podle něho tím byly do značné míry způsobeny tehdejší problémy ekonomiky, protože řada firem nebyla kvůli zdražení peněz schopna splácet úvěry.

Absolutní nezávislost ČNB?

Po nynější intervenci exprezident Klaus kritizoval doktrínu o absolutní nezávislosti centrální banky: „Tato doktrína, v pojetí, v jakém je přijímána v současném světě (a výrazně i u nás) je pokřiveným konceptem nezávislosti. Všichni rozumní lidé jistě budou podporovat nezávislost centrální banky ve smyslu její nepodřízenosti vládě. Právě v tom však americký FED a evropská ECB – velké vzory naší ČNB – dobrým příkladem k následování nejsou. K nezávislosti centrální banky vůči vládě se zcela jednoznačně přihlašuji, i když mám strach, že si právě tuto mou větu někteří lidé záměrně nepřečtou. Centrální banka je však centrální bankou České republiky a českého státu a na něm nezávislá být nemůže a nesmí. Nemůže dělat politiku svou, musí dělat politiku českého státu.“

Politici i ekonomové většinou ale pro změnu legislativy, která by omezila pravomoci ČNB ve prospěch vlády, nejsou.

ČNB by měla dbát o stabilitu

„Kurzový režim by ČNB měla konzultovat s vládou už podle současného zákona,“ připomněl ekonom Institutu Václava Klause Marek Loužek.

„Problémem je zejména mandát, který umožňuje provádět ´nezávislé´ ČNB měnovou manipulaci. Ta ale nikdy žádný problém ekonomiky nevyřeší. Dnešní paradigma naší centrální banky vychází zejména z teorií nové keynesovské ekonomie, které jsou vysoce intervenční. Mandát ČNB by tak měl znít, že usiluje o cenovou stabilitu takovým způsobem, který nemanipuluje s časovými preferencemi ekonomických subjektů, zejména ovlivňováním úrokových měr a měnového kurzu. Toto bylo například doporučení i Miltona Friedmana pro měnovou politiku,“ řekl ParlamentnímListům.cz ekonom z VŠE Tomáš Munzi.

Mít nástroje, které by nutily ČNB a vládu ke kooperaci

Dle ekonoma z Institutu Václava Klause a ekonomického experta ODS Jana Skopečka historické zkušenosti ukázaly, že nezávislost centrálních bank na politickém cyklu a nemožnost přímých zásahů politiků do měnové politiky přispívají k měnové a cenové stabilitě. To je podle něho nutné respektovat a bránit. Nezávislost centrální banky podle něho ale nesmí být absolutní a určitým zpřesněním vyžadujícím větší kooperaci mezi ČNB a vládou by se nebránil.

„Tato nezávislost ale nesmí být chápána jako absolutní autonomie ČNB neberoucí v úvahu vládní podobu hospodářské politiky vlády, zejména fiskální politiky. Musí existovat kooperace s vládou na tom, aby fiskální a měnová politika nešly proti sobě. V řadě zemí určité mechanismy pro takové sladění existují. ČNB je v tomto směru absolutně autonomní a záleží jen na prozíravosti centrálních bankéřů, což za správné nepovažuji. Je nutné vážit na lékarnických vahách, ale bylo by prospěšné mít jisté nástroje, které by formálně i reálně vládu a bankovní radu nutily ke kooperaci,“ vysvětlil Skopeček.

Podle ekonoma Jiřího Schwarze z Liberálního institutu by se pravomoci ČNB v žádném případě měnit neměly: „Zvýšilo by se tím riziko závislosti měnové politiky na fiskální politice. Státu v dlužnické roli nárůst inflace až tak moc nevadí, takže si nemyslím, že by v tomto případě konzultace s ministrem financí něco změnila.“