Zastřelení opozičního politika Borise Němcova nadále zaměstnává ruská média. Kolem politikovy násilné smrti se objevují nové spekulace poté, co byla z vraždy obviněna skupina Čečenců, jejichž motivem měly být Němcovovy výroky vůči muslimům v souvislosti s pařížskými útoky na Charlie Hebdo. Hlavní obviněný Zaur Dadajev, který se nejprve k činu přiznal, vzápětí svá slova odvolal s tím, že se snažil jen pomoci příteli. S případem se ale zatím pojí řada nejasností a inkonzistencí.

Celá věc staví do nepříjemné pozice čečenského lídra Ramzana Kadyrova, který obviněného opakovaně vyznamenával jako člena čečenského batalionu Sever, řazeného do vnitřních vojsk Ruské federace, a popisoval ho jako vlastence, který by nemohl udělat „ani krok proti Rusku“.  Ruská opozice této vyšetřovací verzi nevěří, jak konstatuje deník Vědomosti.ru. Podle ruské opozice je to verze, která se nejlépe hodí Kremlu. Pozornosti neušlo ani to, že poté, co se ukázalo spojení mezi údajnými vrahy a Kadyrovovým batalionem Sever, byl Ramzan Kadyrov vyznamenán Vladimirem Putinem Řádem cti. Kreml popřel, že by tu existovala souvislost, ale v ruském tisku se spekuluje o tom, zda nejde z Putinovy strany o „politické krytí“ Kadyrova před postupem ruských silovických struktur. 

Vlivný ruský politolog Stanislav Bělkovskij pro Vědomosti připomněl, že vyšetřovací verze, která by ukazovala na zahraniční stopu (či zahraniční objednávku) Němcovovy vraždy, nebyla vyloučena. Ta by se mohla dostat ke slovu podle jeho názoru v případě, že například dojde k novým sankcím nebo k dodávkám zbraní na Ukrajinu. Na druhou stranu ale Putin má už dávno zájem uzavřít pakt se Západem v boji proti Islámskému státu výměnou za uznání ruských práv v postsovětském prostoru. I specialista na Kavkaz a Střední Asii Alexej Malašenko se k této verzi staví poněkud skepticky – současná verze může krýt něco zcela jiného nebo může jít o „kolosální provokaci“. Podle Malašenka je čečenský lídr R. Kadyrov velmi politicky předvídavý: na jednu stranu se opírá o Putina, ale zároveň Putina diskredituje.

Redakční komentář Nezavisimoj gazety si potom všiml něčeho jiného. Podle něj současná verze Němcovovy smrti je v podstatě kompromisem. V tomto scénáři Kreml a ruské zvláštní služby nehrají žádnou roli, ale stejně tak nikdo neviní Západ, Kyjev ani samotnou opozici. „Čečenská stopa“ v Němcovově případě je ale ve svých důsledcích podle listu výhodná pro ultrakonzervativní síly v dnešním Rusku, které se snaží o izolaci Ruska, a hlavně Vladimira Putina, a které z takové situace potom materiálně profitují.

Sjednocení ruské opozice?

Smrt Borise Němcova rezonuje nyní v ruské liberální opozici, která se už léta snaží překonat svoji vnitřní fragmentaci vesměs na pravé straně politického spektra. Představitelé Němcovovy politické strany RPR-PARNAS Michail Kasjanov a Ilja Kašin chystají uzavření široké koalice, která by sjednocovala všechny „liberální“ politiky a strany v zemi. Podle slov Kasjanova kritériem bude odmítání agrese proti Ukrajině a dodržování demokratických principů. Koalice, kterou nazývají jako „měkkou“, se zaměří na dlouhodobé cíle, nikoliv jen ty pro účely voleb v roce 2016. Rozhovory se povedou mezi Jablokem, Demokratickou volbou, Stranou pokroku, Stranou 5. prosince, Občanskou iniciativou a dalšími. Představitelé těchto politických uskupení ale tyto plány vesměs nekomentovali a výsledky jednání je těžké předvídat.

Například Alexej Navalnyj ze Strany pokroku dal před časem najevo, jak píše Alexej Gorbačev v Nězavisomoj gazetě, že svoji budoucnost vidí v této straně. Podle názorů některých expertů je ale šance na sjednocení ruské opozice velká a u elektorátu existuje poptávka po jednotě. 

V souvislosti s nadcházejícími volbami v roce 2016 se objevila zpráva, že Kreml se na ně strategicky připravuje pomocí analýzy zkušeností ze – nepřekvapivě – Spojených států amerických. V roce 2016 se do ruského volebního systému vrací většinový systém pro část mandátů a podle Vědomostí se chce Kreml inspirovat americkou zkušeností s politickým marketingem a volební komunikací, včetně použití sociálních sítí a další komunikace ve volební kampani tohoto typu. Oslovení experti se ale neshodli na tom, co je skutečným cílem Kremlu, a někteří ho podezřívají z toho, že skrze americkou zkušenost chce blokovat místní politickou opozici či využít poznatky k „propagandistickým“ účelům a poukázat tak na americké nedostatky.

Podpis svazové dohody mezi Jižní Osetií a Ruskem byl náhle odložen

Doslova jako blesk z čistého nebe se ve středu 11. března objevila zpráva o tom, že Kreml zrušil plánovaný slavnostní podpis svazové smlouvy s republikou Jižní Osetie a její podpis se odkládá na „dobu neurčitou“. Rozhodnutí překvapilo nejen média, ale i ruské ministerstvo zahraničí. O příčinách se dá pouze spekulovat především v kontextu dynamicky měnících se vztahů Ruska vůči postsovětskému prostoru v souvislosti s ukrajinskou krizí a nervozitě, která tu panuje. Přitom smlouva měla ještě přiblížit Jižní Osetii Moskvě podobně, jako to dělá v případě Běloruska. NATO slovy svého generálního tajemníka před časem vyzývalo Rusko, aby odvolalo svoje uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie.

Na veřejnost se dostala zpráva o tom, že důvodem snad má být přílišné časové zaneprázdnění prezidenta Vladimira Putina, ale deník Vzglad o těchto důvodech pochybuje vzhledem k tomu, že šlo o plánovanou akci a bylo dostatek času na koordinaci mezi úřadem prezidenta a ministerstvem zahraničí. Důvodem tak snad může být vnitropolitická situace v Gruzii (od které se republika Jižní Osetie osamostatnila) a růst politických ambicí bývalého ministra obrany Irakla Alasanii, který v poslední době adresoval Moskvě tvrdá slova. Daleko spíše ale mohla hrát roli samotná politická situace v Jižní Osetii, kde se svazová smlouva stala předmětem ostrých politických sporů, které Moskvě nemohly uniknout, píše Vzglad. 

Jak se ale ukázalo o něco později, Putin také zrušil plánovanou schůzku s běloruskými a kazachstánskými kolegy v Astaně a spekuluje se o tom, že důvod byl mnohem prozaičtější – Putin měl onemocnět, což ovšem jeho mluvčí následně popřel. Důvod, proč byla schůzka zrušena, nesdělil. Kreml je obecně nesdílný ohledně informací o zdravotním stavu ruského prezidenta.