"Syn bydlí s otcem kousek od míst, kde se to stalo. Minulý týden jsme tam byli na obědě. Proto jsem ráda, že je syn nyní u mě. Telefon mi pořád vyzvání, mám na něm desítky vzkazů od kamarádů," říká pro ParlamentníListy.cz několik hodin po teroristických útocích v Paříži filmová profesionálka Markéta Hodoušková, která se zaměřuje na festivalové produkce. Bydlí na jihu hlavního města země galského kohouta.

Do české školy nedošli

V Paříži je dnes vše zavřené. Galerie, divadla, kina, sportoviště i Disneyland. "Ostatně dnes ráno měla být česká škola. Se synem jsme vyrazili a v půli cesty mi došla smska od ředitelky, že se vše ruší," podotýká Hodoušková. Hovoří o České škole bez hranic, kterou navštěvuje nespočet žáků. Vyučování se koná v Českém kulturním centru na levém břehu Seiny. "Tak se to snažím synovi vynahradit sama. Nicméně ten teror, to je strašné. Je to šok. Myslím si, že bude Paříž o pracovním týdnu hodně ponurá," dodává.

Markéta Hodoušková si podle jejích slov v pátek vypnula internet a věnovala se synovi, takže příliv tragických zpráv zaznamenala až v sobotu ráno. "Měla jsem divný pocit, ale žádná předtucha to nebyla. Až ráno jsem zjistila, co se děje. Na telefonu jsem měla spousty vzkazů od přátel z celého světa," podotýká. Celá Paříž je prý vylidněná, nikdo nechce vycházet ven.

"Útoky se zase odehrály na několika místech paralelně, přesto nás to opět překvapilo. Je divné, že policie a tajné služby nic nečekaly. Vždyť se o tom pořád diskutovalo a třeba útočníci v Charlie Hebdo jimi byli před tím několikrát monitorováni. Nechápu, proč to tajné služby nedokáží odhadnout, nějak odvrátit," dává průchod svým obavám. Ostatně klub Bataclan, kde zemřelo nejvíce lidí, stojí nedaleko bývalé redakce Charlie Hebdo. Jde o čtvrť, kde probíhá velmi intezivní společenský a noční život. Bary, hipsteři, různá etnika, velké arabské komunity.

Doprovázela české děti na letiště

"Včera v deset večer jsem zrovna doprovázela skupinu českých dětí na letiště. Šlo o zájezd ze severní Moravy. Měly zde kurz francouzštiny, šlo o nějaký eurounijní grant. Prováděla jsem je po památkách," říká ParlamentnímListům.cz zase novinářka na volné noze Kateřina Srbková, která také bydlí na jižním okraji města pod Eiffelovkou. "Na letišti jsem ještě radila turistům, co si přijeli užít Paříže, kam se podívat, ale asi se jim ten výlet moc nepovede," dodává. Až když se vracela z letiště do centra, začala vnímat náznaky ohrožení. Některé stanice metra byly zavřené. Mířila na literární večer pořádaný přáteli.

"Nic jsem netušila. Pak mi začali volat lidé, kde jsem, jestli jsem v pořádku. Ostatně na tom literárním večeru prý byl bývalý majitel baru Bataclan, který se z té čtvrti před rokem odstěhoval. Metro pak už nejezdilo, tak jsem se domů svezla se známými autem a pak ještě přeskočila na taxík," líčí svou cestu s tím, že se hororovou zprávu jiní přátelé dozvěděli v polovině divadelního představení o Francouzské revoluci.

Do těch míst, kde se útoky odehrály, často chodila s přáteli na skleničku. "Jsou tam bary a restarace, které jsem často navštěvovala. S přáteli jsme si tam dali skleničku a klábosili o tom, co je u nás nového. Teď to ve mně samozřejmě budí strach. Nicméně to byl účel těch útoků, teroristé chtěli vyvolat strach," vysvětluje a pro ParlamentníListy.cz dodává: "Je strašně těžké odhadnout, co bude dál. Může to být začátek nějaké větší teroristické vlny? Nikdo neví."

• Další příběhy ČTĚTE ZDE