Klauni na Ukrajině, psaní o Putinovi v našich médiích a totální změna ve světové politice. Více poví novinářka Spencerová

09.10.2014 10:20 | Zprávy

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Rusko díky svým finančním rezervám vydrží klidně i pět let západních sankcí, hodnotí novinářka Literárních novin a analytička zpravodajských zdrojů Tereza Spencerová spekulace o možném „vyhladovění" Ruska a brzkém pádu Vladimira Putina. Zaměřuje se i na kvality a šance Putinovy opozice a shrnuje nejnovější dění na Ukrajině.

Klauni na Ukrajině, psaní o Putinovi v našich médiích a totální změna ve světové politice. Více poví novinářka Spencerová
Foto: Sergei Grits, ČTK/AP
Popisek: Proruští ozbrojenci na východě Ukrajiny

Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory Martina Bursíka (+z 6.8. a z 23.6.)   Karla Schwarzenberga (z 3.10.) Miroslava Kalouska, Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10.9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Michala Kučery, Romana Šmuclera, Jiřího Peheho (z 11. 9.), Romana Jocha (ze 7. 8.) + (9. 9.), Jiřího Pospíšila, Marka Ženíška, Přemysla Sobotky,  Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, generála Miroslava Žižky, Pavla Šafra, Františka Janoucha, Jiřího Šestáka, Cyrila Svobody (z 1. 9.), Vladimíra Hanzela, českých umělců, Bohumila Doležala, Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Michaela Romancova, Anatolije Lebeděva, Františka Laudáta, Jany Černochové, Karla Schwarzenberga (ze 14.8)Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, doc. Jaroslava ŠebkaHynka Kmoníčka, prof. Václava Hampla, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy, Tomáše Zdechovského, Cyrila Svobody (z 22. 8.), Františka Bublana, Jiřiny Šiklové, Karla Hvížďaly, Jiřího Peheho (30. 7.), Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka, Džamily Stehlíkové či Michala Marka.

Pozorovatelé OBSE na Donbasu se chystají vytyčit demarkační linii mezi povstalci a ukrajinskou armádou, boje mezitím v menší míře pokračují. Ministr obrany Pavel Klimkin řekl, že Ukrajina nemíní vstupovat do NATO. V zemi zuří“ předvolební kampaň. Co by měl český čtenář vědět o výše uvedeném i o jiných událostech v zemi, o které se stále mluví? Jaké siločáry nyní rozhodují o tom, zda bude na jejím východě klid?

Vytyčováním demilitarizovaného pásma podle mého začíná faktické dělení Ukrajiny, protože ono pásmo bude podle všeho – plus minus – hranicí mezi „zbytkem“ Ukrajiny a Donbasem, čili Novoruskem. Jestli to bude hranice mezi Ukrajinou a Donbasem suverénním nebo „jen“ superautonomním, to se teprve uvidí. V každém případě vytyčení hranice a klid zbraní pokládá za velmi důležité pro řešení konfliktu i Západ: Německo vysílá k ostraze pásma své výsadkáře a totéž hodlá učinit i Francie. Je lehce kuriózní, že Němci vyslání svých vojáků na suverénní ukrajinské území oznámili v médiích dříve, než o tom oficiálně zpravili Kyjev, což mimochodem významně vypovídá o tom, jak Berlín či Paříž vnímají ukrajinskou vládu a její roli v krizi. Ostatně, nová zpráva OSN mimo jiné konstatuje, že Kyjev beztak nemá armádu a žoldnéřské oddíly plně pod kontrolou… Tak co s ním, že?

Kyjev ani moc neprotestuje, protože je za A jen loutkou a za B je plně ponořený do předvolební kampaně. A v ní jakoby jednotlivé strany soutěžily o to, kolik a jak velkých klaunů do parlamentu protlačí. Prezident Porošenko slibuje, že „osobně vrátí“ Ukrajině Krym a k tomu našel recept na úspěch, když říká, že čím víc Ukrajinců bude umět anglicky, tím na tom bude jejich vlast líp, šéf radikálů Ljaško v televizi slibuje, že „vlastníma rukama zabije“ oligarchu Kolomojského, Klimkin může tvrdit, že Ukrajine nechce do NATO, protože ve skutečnosti platí, že NATO nechce Ukrajinu…

A k tomu přijela do Kyjeva náměstkyně amerického ministra zahraničí Victoria Nulandová. Před rokem roztleskávala Majdan a rozdávala tam lidem bonbóny, teď namísto energetické pomoci, kterou Ukrajina -- před zimou a skoro bez plynu – nutně potřebuje, přivezla jen tým expertů, kteří mají Kyjevu poradit, jak zateplovat domy. A „své ukrajinské“ upozornila, že největší hrozbou pro Ukrajinu je korupce. Ještě před pár měsíci byla Ukrajina pro USA pupkem demokracie, teď už jen pupkem zkorumpovaným. Kyjevská generální prokuratura vzápětí zahájila šetření v nejvyšších patrech kultovního leteckého výrobce Antonov, jemuž se „ztratilo“ půl miliardy hřiven, a trestní řízení kvůli „podivným“ nákupům bylo zahájeno údajně i proti všem lidem, kteří od roku 1996 zastávali post ministra obrany. Ukrajinský volební výbor ale takřka současně konstatoval, že kupování hlasů, různé machinace a využívání černých fondů jsou běžnou součástí předvolebního postupu „prakticky všech“ ukrajinských politiků a stran. Je to bizarní divadlo.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Martin Huml

Martin Exner byl položen dotaz

Co když nevíte koho volit?

Souhlasím s Vámi, že chodit k volbám by se mělo, ale co když mám v posledních letech problém s tím, že není koho volit, protože mám ke každé z relevantních stran zásadní výhrady? Třeba na této vládě (stranách v ní) mi vadí, jak se snažíte zlehčovat problémy, které většina z nás má, jak lidi nálepkuj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Prasárna.“ Babiš vyletěl nad 34 miliony utracenými Foltýnem. A nejen to

11:40 „Prasárna.“ Babiš vyletěl nad 34 miliony utracenými Foltýnem. A nejen to

Fialova vláda bude za 34 milionů korun z peněz daňových poplatníků v kampani propagovat „státní téma…