„Do prognosťáku jsem Koechra umístil já. Domluvil jsem to s šéfem ústavu Valtrem Komárkem. Byl u toho ještě sovětský řídící orgán. V místnosti zvané myslivna pak pracovali s Klausem vedle sebe a navzájem se ovlivnili. Měli podobné vousy, vyžívali se v kravatách a mají i podobný způsob mluvy. Nicméně Koecher byl vždy dost problematický,“ hovoří člen předlistopadového Ústředního výboru Komunistické strany Československa Miroslav Štěpán o jednom z nejúspěšnějších agentů bývalého východního bloku, jenž bydlí v Praze a tak se podobá exprezidentovi Václavu Klausovi, že je někteří v nadsázce přezdívají dvojčaty.

Tajná operace Alexandr

Ostatně jak Štěpán říká, Koecher byl opravdu velké eso z bývalé zájmové oblasti SSSR. Ostatně totéž napsal ve svých knihách Vasilij Mitrochin, jenž odvezl do Velké Británie část archivu KGB. „Byl to agent pod obojí a je zajímavé, že se v tom nikdo moc nerýpe. On sám strašně mlží ve smyslu, že byl po odhalení v USA odsouzen za to, že zavinil chycení amerického agenta kdesi v Bolívii, ale to je jen špetka pravdy. On dobře obstál pro potřeby sovětské tajné služby. Šlo nicméně o akci Alexandr. Pracoval v jedné z kanceláří CIA a účastnil se operativních porad vedení,“ začíná Miroslav Štěpán.

V zápětí se jme vysvětlovat, co to byla operace Alexandr. „Dobře studoval a na Západ jsme ho vyslali přes Rakousko. Operace Alexandr byla jednou z nejsložitějších akcí sovětské rozvědky. Za Ronalda Reagana se odstartoval program Hvězdných válek a Američané do toho dávali velké peníze. Laserové zbraně, sestřelování družic, přerušování spojení, oslepení centrál a tak dále. A Koecher hrál hlavní roli v dezinformační protiakci Alexandr. Šlo o to vypustit kvalitním kanálem dezinformaci, že SSSR má ještě lepší technologie. No a co je kvalitnější kanál než CIA? Takže přes Koechera a CIA se začaly šířit tyto smyšlenky,“ vypráví. Zní to jako ze špionážního thrilleru a moc informací na veřejně dostupných zdrojích se o tom nenajde, ale na otázku, jestli sám nevypouští desinformaci, Štěpán odpoví: „Tyto věci byly dobře utajené a nemluví se o nich ani při změnách režimů, protože se všichni zainteresovaní bojí, aby to pro někoho nebyl návod.“

Tři nejdůležitější výměny

Špion Karel Koecher byl s manželkou a dalšími agenty vyměněn v roce 1986 na berlínském mostě Glienicker Brücke, přezývaném„most špionů“, za sovětského disidenta Natana Šaranského a dalších šest osob, mezi nimiž byl i syn tenisty Jiřího Javorského Jaroslav. „Koechera chtěli Sověti proto, aby se při dalším vyšetřování jeho činnosti v USA nepřišlo právě na informace o akci Alexandr a detaily. Byla to třetí nejzajímavější výměna celé studené války,“ dodává Štěpán.

Ostatně generální tajemník ultralevicové Strany československých komunistů Miroslav Štěpán si zapálí kubánský doutník a vyjmenovává všechny. První klíčová směna důležitých osob mezi Západem a Východem byla výměna amerického pilota Francise Garyho Powerse, jenž byl sestřelen roku 1960 nad SSSR, za sovětského špiona Rudolfa Abela. Dalším strategickým vekslem bylo, když byl sovětský disident Vladimir Bukovskij v roce 1976 poslán do Švýcarska za chilského komunistu Luise Corvalána.