Ten ve svých knihách konstatuje jeden základní fakt: Že západní svět patří jen několika rodinám, a ty nyní už chtějí i celý jeho zbytek. Ovšem nutno poznamenat, že nezůstává jen u pouhého konstatování, ale například v knize s názvem "Co nesmíte vědět! detailně rozebírá fakta a události, které ho k jeho přesvědčení či podezření vedou.

Angličané sice byli při zavádění eura jednou z hybných sil, sami ale nebyli tak hloupí (či slabí), aby se své anglické libry vzdali. Zavedení eura a začátek zkázy Evropy umožnila smrt Alfreda Herrhausena, manažera s rozumem a svědomím. Nepostavil se totiž jen proti euru, ale usiloval odvážně též o prominutí dluhů zemím třetího světa. Jak Morris připomíná, podobné myšlenky měl i prezident Treuhadanstalt (úřadu spravujícího majetek v SRN) Detlev Rohwedder. Oba muži byli zavražděni, pachatelé nikdy nebyli dopadeni. Cesta, o které mluvili a prosazovali ji, tak byla uzavřena.

Jediná měna pro celý svět?

Podle amerického spisovatele existují nyní jasné odkazy k tomu, že bankovní kartel usiluje o zavedení jediné měny pro celý svět. Všímá si toho, že od roku 2008 o tom hovoří také řada politiků, Mezinárodní měnový fond IWF a EZB. „Pokud je tohle tím plánem, potom zavedení eura pomohlo udělat velký krok dopředu,“ domnívá se Morris.

K euru pak poznamenává i to, že všechny země eurozóny čekají velmi těžké časy (kniha v ČR vyšla v roce 2012, ve světě o rok dříve, pozn. red.).  „V roce 2011 se ceny v eurozóně mohou zvednout na dvojnásobek. Víme, že v Řecku již v druhé polovině roku 2010 spotřebitelské ceny přímo explodovaly a Řecko se velmi rychle přiblížilo k hyperinflaci. Pokud Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko nevystoupí z eurozóny, čeká stejný osud i další členy eurozóny. Co to znamená, možná tušíte, ale věřte mi, prosím, že bych si to nikdy nepřál,“ konstatuje Michael Morris. Přiznává ale, že neví, jak dopadům zabránit.

Tiskem dalších peněz a poskytováním dalších a dalších půjček určitě ne. Před hrozícím krachem společné měny se nabízí pouze jediná úniková cesta – prominutí státních dluhů. „Avšak na tomto poli nebudou bankéři jistojistě chtít spolupracovat, protože sami učinili vše pro to, abychom se dostali tam, kde právě jsme. Děsí mě, že jsme dosud všichni vážnost situace podceňovali. Co v lednu 2011 začalo v arabském světě, je bezpochyby začátkem něčeho nevypočitatelného – přinejmenším z mého pohledu,“ obává se autor knihy Co nesmíte vědět.