Pane poslanče, s čím nastupujete zpět do funkce a co bude vaší hlavní prioritou?

Pokud jsem byl nominován na krajskou kandidátku ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010, dá se předpokládat, že kromě obhajoby stranického programu mám i své osobní představy. Ty bych chtěl v rámci možností, které mám jako poslanec, prioritně řešit a prosazovat. Jedná se jak o regionální témata, která se týkají zlepšení ovzduší a zaměstnanosti, tak i problémy celostátní, které se týkají elektroenergetiky a teplárenství . U elektroenergetiky půjde o snahu přispět ke změně některých  ustanovení  zákona a vyhlášek,  jejichž realizace nesmyslně zdražuje  cenu elektrické energie. Další růst energie totiž může způsobit ztrátu  schopnosti konkurence nejen u řady organizací, dokonce i průmyslových odvětví. Obdobně je tomu i v oblasti centrálního zásobování obyvatelstva teplem, které zajišťuje teplo pro cca 4,5 milionu obyvatel. Zde je hlavním problémem nedostatek uhlí a především jeho cena. V případě dalšího růstu ceny hrozí rozpad zásobování teplem, přičemž není dopracována jakákoliv alternativní náhrada tohoto systému.

Bude pokračovat v činnosti svého předchůdce?

Na tuto otázku schází odpověď. Kolega poslanec Jalowiczor  byl od samého počátku svého působení  v Poslanecké sněmovně  postižen závažnou  nemocí, takže nemohl vykonávat žádnou činnost.

Byl jste poslancem do roku 2010, co hodnotíte jako váš největší úspěch?

Jistým úspěchem bylo především prosazení změn důchodového zákona 155/95 Sb., v oblasti přiznávání důchodů pracovníkům, kteří pracovali převážnou část svého života v tzv. I. kategorii, která byla zrušena. Změnou se podařilo zajistit výrazné zvýšení starobních důchodů pro tuto početnou  skupinu lidí. Další oblastí bylo prosazení legislativních změn Horního zákon 44/88 Sb., kdy finanční prostředky za úhradu dobývacího prostoru, a vytěžený nerost, jsou odváděny přímo  do rozpočtu municipalit v jejichž katastru je prováděna těžba. Jde o jistou kompenzaci negativních dopadů těžby.  Dříve byly tyto finanční prostředky určeny pro naprosto jiné účely.

Hodláte na to nějak navázat?

Nemyslím si, že v oblastech, které jsem popsal jako dílčí úspěch, je třeba pokračovat. Je zde  celá řada nových problémů, které jsem se v rámci možného rozsahu příspěvku snažil přiblížit,  kde bych se chtěl angažovat.

Máte připravené k prosazování ve sněmovně nějaké regionální téma?

Pokud se jedná o problémy  Moravskoslezského kraje, soudím, že prioritou je řešení problémů  nevyhovujícího stavu životního prostředí jak v oblasti ovzduší, tak i starých ekologických zátěží. Ty nejsou řešeny dostatečně razantně. Mnohdy jsou v návalu opakujících se havarijních situací navrhována opatření, které si protiřečí. Je třeba ocenit snahu zlepšit ovzduší příspěvky na pořízení ekologických kotlů v individuální zástavbě, v nichž by mělo být spalováno uhlí s biomasou, aby se vyloučilo spalování jiných naprosto nevyhovujících materiálů. Jistě je nezbytné v této akci pokračovat, neboť byl uspokojen jen malý počet žadatelů. Na druhé straně nechápu snahu MF zavést zvýšení tzv. uhlíkové daně, která by tento efekt úplně vymazala. Uhlíková daň je jen snahou získat další prostředky do rozpočtu, bez ohledu na dopady pro obyvatelstvo.

A co dál?

Rovněž je nezbytné prioritně řešit co s vytěženou hmotou z „Ostravských lagun“. Nemůže být dále bezcílně přepravována z místa na místo, a to dokonce i do okolních států.

Nezbytné je rovněž přivést do regionu nové podnikatelské subjekty, neboť nezaměstnanost je druhá nejvyšší v rámci celé republiky. Jedním z mnoha případů, který by mohl tento stav alespoň trochu změnit, je  například výstavba spalovny komunálních odpadů. Nedaří se naplnit sliby z centra, že značná část nákladů pro spalovnu odpadů bude zajištěna z fondů EU. Bez tohoto příspěvku je zahájení stavby nereálné. Veřejnost není schopna pochopit, že na tuto stavbu se nedaří prostředky zajistit, zatím co stavba golfových areálů je fondů EU hojně podporována.

Kromě již popsaných problémů je v regionu i celá řada dalších, jako dokončení páteřních komunikací, snížení nezaměstnanosti, zřízení nových průmyslových areálů, pro jejichž řešení bych se chtěl společně s ostatními poslanci z regionu, bez ohledu na politickou příslušnost, angažovat.

Kdo je:
Břetislav Petr absolvoval Hornickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě. Poté nastoupil do OKD, kde pracoval 35 let. V letech 1994-2002 byl jednatelem společnosti PALIMPEX. Poslanecký mandát získal poprvé v roce 1998. Pracoval ve funkci místopředsedy Hospodářského výboru a byl členem několika dalších sněmovních orgánů. V roce 2002 jej občané Havířova  zvolili do zastupitelstva, kde je dodnes. Od roku 2011 je předsedou představenstva Havířovské teplárenské společnosti. V únoru 2012 nahradil pětasedmdesátiletý Břetislav Petr poslance Petra Jalowiczora (ČSSD), který zemřel po dlouhém souboji s těžkou nemocí.