Kulturní dům pohltil nyní o víkendu taneční soubory a kapely nejen z chanovského sídliště, ale i ze zbytku kraje. Není výjimkou, že sem přijíždějí romští umělci také z Teplic, Ústí nad Labem, Chomutova, Lovosic, Roudnice nad Labem, Prahy či Chebu. „Je to rok od roku různorodé. Záleží, jak je rok úrodný ve vztahu k dotačním titulům,“ podotýká pořadatelka Millerová, podle které z tohoto důvodu jde někdy o záležitost regionální a krajskou, jindy se sem sjíždějí z druhého konce republiky.
VIP vzory mají upevnit sebevědomí Romů při prosazování
Je půl dvanácté. Nikde nikdo. Za půl hodiny se má začít. „Dokud nepřijede Ivetka, nikdo nejde do sálu,“ zaznívá v kulturním domě. Dovnitř mohou jen soubory. „Počítejte s tím, že když se má začít v poledne, než se vše ustálí, připraví, začne se možná kolem jedné,“ upozorňovala skutečně den dopředu Iveta Millerová. Sama to nepřehání a v sobotu přijíždí z Mostu i se členy poroty skutečně až na dvanáctou hodinu. Teprve nyní začíná vítání, pokyny porotě a dolaďují se organizační věci, vstup hostů. „V porotě máme výrazné romské osobnosti,“ považuje za velmi motivační prvek Iveta Millerová. „Tohle bychom nikde jinde než v Chanově prožívat nemohli,“ je s akcí spokojená romská terénní pracovnice Zdena Cinová.
Do Chanova přijel například hudebník Petr Surmaj, známý z kapely Gipsy.cz. V porotě sedí i romský houslový virtuoz Marek Balog a další tváře, zdejším obyvatelům dobře známé.
Tahle akce v centru Mostu? To sotva
Komunitní centrum Chánov už od roku 2002 díky podpoře ministerstva kultury, města Mostu a řady soukromých subjektů realizuje každoročně projekt s názvem “Naše písně a tance“. Jeho autorka Iveta Millerová chce díky němu rozvíjet a udržovat romskou tradici v její specifické formě. „Chceme udržet svébytnou romskou kulturu v České republice,“ říká doslova. V souvislosti s aktuálním dění a eskalací palčivých problémů soužití různých komunit však z hlediska tématu integrace Romů trochu tápe nad odpovědí, zda by bylo či nebylo pro obě etnika dobré, kdyby se romské festivaly přesunuly z okrajového romského „ghetta“ mezi většinovou společnost, tedy například do samého srdce statutárního města. „Myslím si, že by to byl krok dopředu. Byla by to pozitivní stopa, a to v podstatě všech občanů města Mostu,“ domnívá se nakonec Iveta Millerová, která je jednatelkou Komunitního centra Chánov a byla mimo jiné i členkou výboru národnostních menšin Ústeckého kraje. „Problémem je, pokud bychom něco podobného chtěli realizovat v centru města, respektive v Reprezentačním domě města, tak je to záležitost víceméně finanční, protože pronajmout si jej se všemi aspekty, které jsou k organizaci akce nutné, je poměrně drahá záležitost, na kterou my jako malá nezisková organizace určitě nemáme,“ dodává.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš