Česká televize bude stát ve středu po dvanácti letech znovu před volbou generálního ředitele. Po Jiřím Janečkovi se už tehdy těžko hledala náhrada. V osobě Petra Dvořáka se našel kompromis politický, obsahový i tah na branku v oblasti technologické. Dnes se mnozí s nadějemi na „změnu“ upírají k řediteli brněnského studia ČT Janu Součkovi, protože tuší, že bez detailní znalosti je pomyšlení na funkci ředitele bláznovstvím. Ti, kteří chtějí České televizi rychle a jednoduše uškodit, zaujal ředitel televize Prima Konrád. A tak má Dvořák místo čtyř konkurentů jen dva. Zbývající jsou do počtu. Nemyslím si ale, že i Součkův líbivý projekt „změny“ by byl řešením. I když ví, o čem mluví. Nerozumí klíčovému: Co je služba veřejnosti.

Před dvaceti lety stála ČT na křižovatce a problémem bylo překonání masivního odporu komerčních televizí vůči veřejné službě a nutnost digitalizace DVB-T. Dvořákovou rolí před dvanácti lety bylo jen rozběhnout bezporuchově proces už legislativně připravených technologicko-výrobních a s tím souvisejících programových změn. Což se mu povedlo na výbornou. To se skřípěním zubů přiznává dnes i jeho konkurent. „Česká televize má za sebou prozatím nejlepší období ve své novodobé historii (po roce 1989). Toto období s sebou přineslo nejen renesanci efektivního modelu dramaturgie a výroby uvnitř televizních tvůrčích producentských skupin, ale také intenzivní spolupráci s největšími jmény české audiovizuální televizní tvorby, boom přeshraniční spolupráce na některých klíčových projektech a v neposlední řadě rozjezd nových vysílacích okruhů, které postupně harmonicky vytvořily charakter mediálního domu pod značkou ČT. Výsledkem je již řadu let trvající pozice České televize jako lídra českého televizního trhu, který si drží pevné místo i v mezinárodních průzkumech důvěryhodnosti brandu i mezi médii první volby při hledání informací… ČT během pandemie skvělým způsobem zúročila svůj potenciál, a to nejen rozjezdem kanálu ČT3, ale i projektem UčíTelka nebo dynamickým rozvojem platformy ČT edu,“ píše ve svém projektu Souček. A já k tomu dodávám: Existuje lepší důvod pro volbu Dvořáka?

Úkolem ředitele bude přesně to, co Dvořák pojmenovává v úvodu svého projektu. „Diskuse Evropy o konci terestrické distribuce po roce 2030, nelineární přístup k video obsahu, technologie měnící potřeby a očekávání diváků,“ ale i změny ve společnosti a nové výrobní, obchodní a distribuční modely – role internetu a nadnárodních agregátorů a lokalizátorů videoobsahu. Národní televize vstupuje do globální konkurence a musí v ní obstát. Lépe než Národní knihovna, Národní muzeum či Národní divadlo, což jsou instituce stále vězící v 19. století. „Z televize dominantně postavené na lineárním vysílání, z televize pro všechny, se postupně stává televize pro každého. Každý si sám volí co, jak a kdy bude sledovat“, píše Dvořák. Ano, to je ta klíčová věta pro budoucnost.