Slovenský státník: Stydím se, že jsme církvi nedali majetek už za federace

29.11.2012 12:29 | Zprávy

Mnoho let mocný muž federální i slovenské politiky, Ján Čarnogurský, byl zakladatelem Křesťanského demokratického hnutí a byl jedním z iniciátorů rozdělení Československa na dva svrchované státy. V minulosti zastával například funkce místopředsedy federální vlády (1990), předsedy vlády Slovenské republiky (1991-1992) a ministra spravedlnosti Slovenska (1998-2002).

Slovenský státník: Stydím se, že jsme církvi nedali majetek už za federace
Foto: Radmila Zemanová-Kopecká
Popisek: Ján Čarnogurský, bývalý slovenský premiér

V předvečer 20. výročí svrchovanosti Česka i Slovenska, zastihly ParlamentníListy.cz Jána Čarnogurského na konferenci „Nová bezpečnostní architektura Evropy“, kterou organizovalo sdružení Res Publica, a kde se Ján Čarnogurský věnoval zejména otázkám odolnosti takzvané Visegrádské čtyřky (V-4) vůči krizím.

Od rozdělení státu uplynulo 20 let. Jakého vývoje podle Vás dosáhly vzájemné vztahy Čechů a Slováků?

Obecně se pozorovatelé shodují, že se vztahy mezi našimi národy zlepšily. Jedna věc, kterou ještě nevíme, se stane prubířským kamenem. V době mezinárodních krizí tenze mezi Čechy a Slováky československý stát oslabovaly, právě v době, kde se měla naopak vnitřní pevnost státu zvýšit.

I když jsme dva samostatné státy a naše vztahy se zlepšily, teprve budeme-li v případě mezinárodní krize postupovat společně, prokáže se ve vší pravdivosti, že to rozdělení bylo opravdu úspěšné.

V rámci EU mají naše země stejný postup, nebo se přece jen lišíme?

Samozřejmě, že každá země se přece jen ve svém postupu liší a jde svým vlastním směrem. Je to přirozené a pochopitelné. V klíčových otázkách jsme ale stále spojenci.

Vezměte si například Benešovy dekrety. Pro Slovensko to zase až takový problém není, protože tu odsunutých Němců bylo poměrně málo. Ostatně, mezi námi a Německem je Česká republika (směje se). Takže, pokud jde o nás, mohli bychom zrušit Benešovy dekrety od samého začátku existence našeho státu. Neudělali jsme to, protože by to byl velmi špatný precedens pro Českou republiku.

Na druhou stranu nás Česká republika vždy doposud podpořila v klíčových otázkách našich sporů s Maďarskem. Dodal bych, že v době těsně před rozpadem federální vláda nepodpořila dostavbu vodního díla Gabčíkovo na slovensko-maďarském pomezí, což bylo pro Slovensko velmi důležitá otázka.

Tam se proto ukázalo, že československá federace už nehrála pro Slovensko tu úlohu, kterou má společný stát hrát. Chránit a prosazovat zásadní společné zájmy.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radmila Zemanová-Kopecká

PhDr. Pavel Žáček, Ph.D. byl položen dotaz

Co přesně je ta neoprávněná činnost pro cizí moc?

A k čemu je tento zákon? Pokud je přeci něco nezákonné, tak na to jsou tresty nebo má trestat nějakou činnost, která není nezákonná? A lze za takovou činnost pak vůbec někoho postihovat, když nedělá nic nezákonného? A ještě by mě zajímalo, jaké tresty za takovou činnost navrhujete?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Prasárna.“ Babiš vyletěl nad 34 miliony utracenými Foltýnem. A nejen to

11:40 „Prasárna.“ Babiš vyletěl nad 34 miliony utracenými Foltýnem. A nejen to

Fialova vláda bude za 34 milionů korun z peněz daňových poplatníků v kampani propagovat „státní téma…