„Nikdo se nechtěl podvody s schengenskými vízy na české ambasádě v Maroku zabývat. Někteří mlčeli, jiní se odvolávali na to, že nejsou ti kompetentní,“ píše mimo jiné bývalý slovinský velvyslanec v Česku Damjan Prelovšek, který v tomto kontextu na některé podivné praktiky poukázal. Kauza dostala dost mnohoznačnou přezdívku Czech-maroccogate a nyní o ní píše Prelovšek seriál na pokračování…

Česká víza k mání?

„V Maroku vznikla nahrávka rozhovoru mezi konzulkou Janou Chaloupkovou a velvyslancem Viktorem Lorencem. Mohli jsme se s jejím obsahem seznámit. V rozhovoru padne zmínka o marockém podnikateli Ahmedu Bahdouovi, který prý za zprostředkování víza vybírá od žadatelů sumu čtyř tisíc eur,“ napsal před dvěma lety HlídacíPes.org s tím, že existenci nahrávky potvrdilo i Ministerstvo zahraničí, byla jedním z důvodů „šťáry“ na zastupitelském úřadu v Rabatu. Chaloupková, která podezřelá víza odmítla vydávat, byla odvolána.

V prvním díle aktuálního seriálu Damjana Prelovšeka o Czech-maroccogate, který vychází na stránkách www.sinagl.cz, se píše, že diplomat o tom obdržel za několik let řadu důkazů od nekorupčních osob. V roce 2019 byl u toho, když Chaloupkovou odvolávali. Právě jí Prelovšek sdělil veškeré informace „o snaze tehdejšího velvyslance Viktora Lorence přesouvat podezřelé osoby z Maroka do Evropské unie“, které se dozvěděl od svých kontaktů v Královském paláci v Rabatu. Jde totiž nejen o riziko ekonomické nelegální migrace, ale i bezpečnostní, a to nejen v kontextu Česka, ale celé Evropské unie.

Fiala bez kompetencí

Mimo jiných kvůli tomu napsal i premiéru Petru Fialovi. Odpověď nedostal, ale jiným v této věci Fiala sdělil, že „nemá kompetence“. Nicméně, jak napsal Prelovšek: „Záměrné vydávání víz osobám, které jsou podezřelé, neprověřené a je jasné, že se domů nevrátí, plus že vízum zneužijí k cestě do jiného členského státu Schengenu, je závažným porušením nejen vnitřních předpisů dané země, ale především práva EU ve formě dohodnutých pravidel.“

Ve třetím díle seriálu se uvádí, že státní tajemník v roce 2020 a dnešní velvyslanec v USA Miloslav Stašek Prelovšeka vyzval, aby se do toho nemíchal, protože jde o vnitřní záležitost Česka. Podivné aktivity kolem víz začaly v Rabatu prý již za velvyslankyně Michaely Froňkové, která v Maroku působila v letech 2012 až 2016. Poté ji vystřídal právě Lorenc. Oni dva prý měli velkou podporu tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. Zde https://www.sinagl.cz/z-korespondence/13849-iii-dil-czech-maroccogate-serial-na-pokracovani-velvyslankyne-michaela-fronkova-a-jeji-viza-pro-hezke-oci.html

Zamini a dál ke kauze

Tiskový mluvčí Ministerstva zahraničních věcí (MZV) České republiky Daniel Drake napsal: „Není pravdou, že by situaci s vydáváním víz v Maroku v roce 2019 nikdo neřešil. Tyto záležitosti má v gesci odbor Generální inspekce a auditu (GIA). Tento odbor provedl společně s Bezpečnostním odborem MZV a Vízovým odborem MZV v souvislosti s vízovou agendou na zastupitelském úřadu ČR v Rabatu kontrolu. Ve vztahu k vízové agendě nebyla zjištěna žádná pochybení, tudíž nebyl nikdo ani kárně postižen.“

Žadatelé z afrických zemí, jak dále sdělil ParlamentnímListům.cz Drake, patří obecně k migračně rizikovým a míra zamítnutí jejich žádostí je vyšší než v některých jiných zemích. I proto jsou jejich žádosti důkladně prošetřovány ze všech úhlů pohledu ve spolupráci s dalšími subjekty v Česku i v rámci schengenského prostoru. Toto prověřování obsahuje i bezpečnostní prověření žadatelů standardním postupem. Ten však ministerstvo nemůže prý blíže komentovat.

Na tomto místě je třeba představit výše zmíněného Francouze marockého původu Ahmeda Bahdoua. Prý se narodil v chudé berberské oblasti hor Atlasu, odkud rekrutoval řadu svých žadatelů o schengenská víza. To alespoň píše Damjan Prelovšek. HlídacíPes.org v už výše citovaném článku Česká víza jako brána do Evropy pro Maročany? Padají závažná obvinění, ministerstvo je odmítá, napsal: „Podnikatel Bahdou byl v prosinci 2018 například účastníkem inauguračního letu společnosti Air Arabia na přímé lince Casablanca–Praha. Pak se otevřela pravidelná linka, ale o rok později byla zrušena poté, co se na českém velvyslanectví začalo prověřovat kupčení s krátkodobými schengenskými vízy.“

Šinágl bez obalu

Seriál, jak už jsme psali, vychází na stránkách antikomunistického aktivisty a zároveň velkého kritika polistopadového režimu Jana Šinágla, jenž se v roce 1952 narodil v Berouně a má už toho hodně za sebou. „Teď projevil zájem Deník N, tak uvidíme, kdo bude rychlejší,“ sdělil na úvod s tím, že kauza se vyvíjí a od roku 2020 zveřejnil snad přes sto článků. Kauza prý nabírá obrátky a na jeho stránkách už se chystá čtvrté pokračování.

ParlamentnímListům.cz také řekl: „Státní moc mlčí, protože na to se nedá reagovat jinak než mlčením. Jinak by museli přiznat vlastní selhání. To je jednoduché. Anebo je tady někdo, kdo má takovou moc, že umlčel i média. Včetně České tiskové kanceláře (ČTK), České televize (ČT) a Blesku. Ostatně v Der Speigel se už touhle kauzou také zabývá. Teď jsme informovali i paní Lauru Codruti Kövesiovou, nejvyšší evropskou žalobkyni, co to má na starosti. Ostatně, když tu byla naposledy, tak ji ministr Rakušan odmítl přijmout. Ti lidé jsou v ohrožení, tak se kryjí. Obávám se, že nad tím stojí zbrojaři s obrovskými kšefty v Africe. Kdo ví, co se tam všechno děje.“