Nestává se často, aby člen vlády vypovídal veřejně u soudu v případu trestní záležitosti civilní osoby. Miroslav Kalousek jako někdejší člen kabinetu Petra Nečase ovšem loni obdržel dva e-maily, které podle jeho slov byly výhrůžné. Proto se dnes ocitl u soudu, kde vypovídal jako svědek.

„Výhrůžné dopisy jsou běžnou, téměř každodenní agendou pošty. Tento výhrůžný dopis byl ale výjimečný tím, že vyhrožoval nejenom mně, ale řadě dalších lidí včetně nevinných obětí. Takže to jsem si to nechtěl vzít na svědomí a proto jsem dal pokyn předat to policii. Všechno ostatní bylo věcí orgánů činných v trestním řízení,“ sdělil dnes Kalousek na chodbě pražského městského soudu, který rozplétal případ Zbyňka Průši.

Vláda mu bránila ve spokojeném životě

Dvaačtyřicetiletý muž totiž loni na jaře ve dvou e-mailech vyhrožoval Kalouskovi tím, že má přístup k výbušninám a hodlá zabít nejen jeho, ale i víc ministrů přímo na jednání vlády. První e-mail Průša odeslal z neznámého počítače z adresy kalouskuuzsebrzodockas@seznam.cz na Kalouskovu poslaneckou adresu kalousek@psp.cz. Uvedl tady, že mu vláda brání ve spokojeném životě a systém v zemi jej dovádí k zoufalství a k sebevraždám jeho blízkých osob. Také zmínil, že on sám je vysoce vzdělaný člověk a přesně ví, jak většinu z nich zničit – prý má přístup k velkému množství výbušnin; oblepí se několika kily silné trhaviny, zavede rozbušku se spínačem a pokusí se všechny zlikvidovat najednou uprostřed nějakého důležitého zasedání vlády, kde se bude nacházet co nejvíce jejích členů.

O dva měsíce později ale poslal Průša Kalouskovi znovu e-mail, tentokrát už z adresy agarthi@seznam.cz. Hrozil zde navíc likvidací i příbuzným Kalouska.

„Neměl jsem v úmyslu nějaký teroristický čin udělat. Nikdy jsem nikomu neublížil,“ bránil se ale Průša dnes před trestním senátem. A soudu vypočetl vše, co jej k činu vedlo. „Byl jsem tehdy bez práce a měl jsem dluhy,“ zmínil směrem k pětičlennému senátu, v jehož čele seděl soudce Alexandr Sotolář. Ten chtěl třeba od „atentátníka“ vědět, jestli si někdy zadal s některou z ultrapravicových stran.

„Jen s Dělnickou stranou,“ zmínil na to Průša s tím, že ovšem mezi její členy nikdy nepatřil.

„Kalousek je nejvíc vidět a slyšet. Je zodpovědný za rozdělování peněz ve společnosti,“ přečetl o chvíli později soudce z výpovědi Průši na policii.

Asi jsem byl opilý...

Sám Průša ovšem dnes soudci sdělil, že si moc nepamatuje, proč dopisy psal, jedna z jeho výmluv tak kupříkladu byla, že byl zřejmě opilý, když e-maily posílal, ovšem soudu se dnes přiznal jen k jednomu z nich. Loni na policii přitom přiznal autorství obou.

Exministr Kalousek jako svědek soudu zmínil, že jej na dopisech prý zaujal podrobný popis provedení útoku na členy vlády. „Cítil jsem, že nemám právo si to nechat pro sebe,“ vysvětlil proto senátu s tím, že on sám se ovšem výhrůžných e-mailů nebál.

Sekretariát jiné výhrůžky hází do koše

„Výhrůžek smrtí mně chodí třikrát týdně dvacet a všechny končí v koši. Můj sekretariát měl pokyn mi je ani neukazovat. Tenhle dopis se vymykal tím, že nevyhrožoval jenom mne, ale i řadě nevinných lidí a poměrně přesně popisoval, jak se to stane. Já bych nechtěl umírat s tím, že se něco takového stalo a já na to neupozornil a nechal jsem si to pro sebe,“ vysvětlil pak k tomu Kalousek novinářům na chodbě soudu.

Z Průšových mailů se vzpomíná pouze na první, který mu předložil šéf jeho kanceláře.

Prý ale ani jako bývalý ministr financí nechce nijak chápat ten fakt, že nezaměstnaný a frustrovaný člověk prostě jen sedne za počítač a udělá pouhou blbost.

„Já ovšem nejsem od toho, abych ho soudil. Já jsem ani na něj nepodal trestní oznámení, nic po něm nepožaduji a necítím k němu žádnou zášť. Já měl v ruce jen dopis, který vyhrožoval smrtí řadě nevinných lidí. Tak jsem ho předal policii, abych měl čisté svědomí. Kdyby - nedej bože - se snad něco takového stalo, takže jsem si to nenechal pro sebe a nejsem za to ani nijak odpovědný,“ dodal k tomu.

Psycholog: Chtěl vytěsnit pocit vlastního selhání

Senát vzal dnes v úvahu také znalecké posudky z oboru psychologie a psychiatrie. Ty ale u Průši neodhalily žádnou duševní poruchu. Údajně jen chtěl maily vytěsnit pocit vlastního selhání v životě. „K jejich sepsání mu značně dopomohl alkohol,“ konstatoval navíc jeden z nich s tím, že Průša ani není žádný neonacista.

„Netroufl bych si konstatovat, že obžalovaný je pravicový extremista,“ upřesnil znalec Jan Boris Uhlíř. Policie totiž při domovní prohlídce našla u Průši sbírku nacistických plakátů, šlo prý o kopie německých propagačních plakátů z doby kolem druhé světové války a plakáty upozorňující na někdejší komunistický Sovětský svaz. Znalec ale sbírku pouze ohodnotil slovy, že šlo o jistý "vyšší zájem" o tuto problematiku, ovšem nevymykající se nijak normě.

Zájem Průši o válečnou historii potvrdili u soudu i jeho rodiče a známí. Jeho kamarád vozíčkář Antonín Šumbera navíc zmínil, že měl zájem i o tramping, často s ním pak po společných výletech do přírody chodil do hospody a nedokáže si vysvětlit, proč takovou věc, jako je sepsání výhrůžných e-mailů, Průša vůbec udělal.