Páteční útok na prezidenta Václava Klause byl dílem člověka, který se hlásí ke komunistickým idejím, ale především je znechucen stavem české společnosti. Na svém facebookovém profilu píše o kapitalistickém nátlaku na spodní vrstvu obyvatel, který se stále stupňuje. Tvrdí, že doba uměle rozděluje lid na otroky a dozorce, legální utiskování, křivdy a bezpráví se prý stalo běžnou součástí všedního života.

Jeho slova o tom, že chudí se vracejí zpět do temných časů, zatímco vrchnost hýří penězi a říká ostatním, že jsou hloupí, a proto jí do toho nemají co mluvit, promlouvají z duše těm, kterým vadí, jak drasticky se rozevírají nůžky mezi bohatými a chudými. „Chtěl jsem pouze poukázat na zhoršující se kvalitu života obyčejných lidí a velký problém s mafiánskými praktikami v České republice, které decimují národ,“ zdůvodnil svůj čin.

Útočníkův čin může být nakažlivý

Ani prezident Václav Klaus jeho útok nepovažuje za klukovinu, ale politicky motivovaný čin, který odráží mimořádně špatný stav společnosti. Sám útočník vyvázl díky nečinnosti ochranky zcela bez úhony. Poté, co strávil noc v policejní cele, si vyslechl obvinění z výtržnictví. Za to mu hrozí maximálně dva roky vězení. Následně ho policie propustila.   

Jeho čin se může stát vzorem pro ty, kdo se cítí vykořeněni ze společnosti a z jejího stavu i své situace obviňují politiky. „Ze sociálně psychologického hlediska mluvíváme často o psychické infekci. To znamená, že v podstatě může takový čin inspirovat někoho k podobné akci, zkrátka dá se zjednodušeně říct, že to může být nakažlivé,“ říká pro ParlamentníListy.cz psycholog Slavomil Hubálek.

PROHLÁŠENÍ Pavla Vondrouše, atentátníka na prezidenta republiky

Vše k tématu střelba na Klause

Házení vajíček se také rychle ujalo

„Napodobování je ve společnosti docela časté. Když si vzpomenete třeba na události kolem vajíček, která se házela na některé politiky, tak to samozřejmě vyvolalo odezvu zejména u těch lidí, kteří se v takovýchto případech snadno opičí, jak se říká. Samozřejmě že i tenhle případ může inspirovat někoho, aby to také zkusil nebo něco podobného,“ potvrzuje pro ParlamentníListy.cz psychiatr Jan Cimický, že nelze vyloučit, že se mohou najít následovníci.