„Vy jste dobře vychovaní. To je tady dost výjimečný,“ řekla nám starší paní žijící v ulici Pod Čeřovkou. Prý to kdysi bývala hodně klidná jičínská čtvrť, ale dnes se tam sjíždějí party, které se k obyvatelům chovají jako divoká zvěř. Každý večer hluk, kouř a výsměch. Byli jsme v Jičíně, městě známém hlavně díky pohádkám o Rumcajsovi. A tohle se tam dozvěděli…
Bordel pod vyhlídkou
„Vždy kolem šesté odpoledne sem chodí chuligáni nebo feťáci z města a v přístřešku anebo na vodojemu řádí. Taky v junáckém středisku Brána dělají někteří jejich hosté strašný hluk. Když se mi lidi diví, že si stěžuju a přitom bydlím v tak luxusní čtvrti, tak jim opáčím, ať se přijdou podívat, jaký je tady občas bordel. Stany všude, rádio na plné pecky, a když ty lidi okřiknete, tak vám ještě sprostě nadávají,“ sdělila zmíněná paní. Bydlí ve starším domě a prý si připadá jako rukojmí mladých spratků. Všeobecný úpadek dobrých mravů hodnotí tak, že „jak jsme si ty děti vychovali, takové je máme“. Dost jí štve i vedení města a policie, protože se k jejím stížnostem staví přehlíživě, jako by je obtěžovala.
Les pod 331 metrů vysokým kopcem Čeřovka je nyní dopoledne klidný. Na nájezdy chuligánů ukazuje nepořádek kolem odpočívadel a vulgární nápisy v přístřešku. Nejstarší rozhledna Českého ráje Milohlídka už má lepší doby za sebou a točité schody jsou plné opadané omítky. A shora návštěvník vidí stejně jen ne moc pohledný výsek na jedno z jičínských sídlišť, jinak výhled zakrývají koruny stromů. O jejich prořezání se uvažovalo v roce 2017, o nastavení vyhlídky roku 2020.
Rumcajsův Jičín
Na jednom květináči u restauračního posezení v podloubí Valdštejnského náměstí jsme zahlédli výzvu: Prosím, nenechávejte zde močit své mazlíčky. Ostatně ceny tam nijak přehnané nemají. Možná 259 korun za hovězí vysoký roštěnec naopak v lokále u Žižkova náměstí je poměrně dost. Hned u informačního centra se nachází Galerie Rumcajsův svět Radka Pilaře, kde mají různé pohyblivé obrázky z večerníčku s populárním loupežníkem z Řáholce. Dvojice podobná Rumcajsovi a Mance chodí po Jičíně pořád, lesík Řáholec existoval pod vrchem Veliš do roku 1992 a skončil se zánikem polesí.
V tomto ohledu mě pobavily novodobé reakce k sérii kreslených pohádek O loupežníku Rumcajsovi na ČSFD.cz. „Rumcajs by si měl vážit doby, v které se nachází a nevybuřovat, protože teď by mu v Řáholci protestovali ekologičtí aktivisté, že ničí žaludovými projektily chráněnou oblast. Sociálka by mu vzala Cipíska žijícího v nehygienických podmínkách. Na základě vyměřených penále za neplacení zdravotního pojištění a za nenahlášenou živnost loupežnictví by mu exekutor zabavil bambitku a Manka utekla za někým, kdo bambitku má a větší,“ napsal jeden recenzent.
„Seriál O loupežníku Rumcajsovi je pro mě vrcholem hnusu a nemorální oslavou zločince, který žije v jeskyni se svou milenkou Mankou a nemanželským dítětem Cipískem. Neznám odpudivější zpracování klišé o lidovém hrdinovi, který bohatým bral a chudým dával. Tenhle večerníček museli komunisti milovat,“ podotkl druhý. „Trapný závan z dob, kdy žena teprve zahajovala svůj boj o prokázání nadřazenosti puklého pohlaví. Typický archetyp muslimského muže, jakýsi oplnovousený Rumcajs, jenž vede svůj odboj proti pokroku kdesi v jeskynním komplexu, připomínajícím Tora Bora,“ napsala další komentátorka.
U jiné restaurace v Jičíně je na okapové rouře nálepka se sparťanem, jako domácím a slávistou s trikem s čínskými nápisy, jako hostem. Vzpomenu si na debatu v poděbradské pivnici u Zelené žáby. „Tvrdík, ten po**al, na co sáhl. Třeba ČSA. Jsem zvědavej, co udělá se Slavií,“ začal jeden pivař. „To je mi jedno. Ať z ní udělá třeba kung-pao. Ale proti těm dnešním expertům z ODSky byl Tvrdík génius,“ odvětil druhý.
Karty nebrat
V centru Jičína policejní hlídky nicméně celkem jezdí. Je zvláštní, jak mnoho obchodníků má na svých výlohách upozornění, že neberou platební karty. Mají ho kromě mnoha menších obchůdků i třeba v pokladně u výstupu na Valdickou bránu anebo před vstupem do Masarykova divadla na Výstavu světa kostiček. „Co to?“ Ptám se v informačním centru. „Nevím, asi prostě nechtějí platit poplatky bankám nebo co,“ odpoví dost nejistě mladík u pultu.
Vzpomenu si na Čechoameričanku z texaského města El Paso, která si mi na dost snižující se možnost platit v Česku bankovaní kartou stěžovala. „Víte, běžní turisté na takové detaily nemyslí a pak jim to znepříjemní cestu. Nechápu, co je za problém. Tak si to mohou prodejci o poplatky bankám zase zdražit, vždy to není problém. Nicméně možnost platit kartou je hodně důležitá. Když budete v Česku vybírat víc a víc cash, tak se to odrazí na špatných tržbách a návštěvnosti,“ sdělila. Návštěvnost Česka podle statistických údajů roste, ale čísel před pandemií ještě nedosáhla.
Dejte prachy
Mnoho podnikatelů se rozhodlo vrátit k platbám pouze v hotovosti, což se stává předmětem politického boje. Třeba člen představenstva Hospodářské komory Luboš Kastner uvedl pro CNN Prima News, že současný stav neposkytuje hostům komfort a neodráží současné nastavení a vývoj. Připustil možnost upravit přijímání karet zákonem. Ekonom Štepán Křeček se proti tomu postavil, protože by šlo o výrazné omezení podnikatelské svobody.
S koncem EET si prostě lidé nesmí zapomenout přibalit také hotovost. Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK pro poskytovatele bankomatů Euronet se každý čtvrtý Čech setkal s tím, že v obchodě přestali přijímat platební karty. Čtyřiadevadesát procent respondentů také uvedlo, že používá hotovost alespoň jednou týdně, přičemž se jedná o pětiprocentní nárůst oproti loňskému roku. V Jičíně si stále žijí svým klidným pohádkovým světem. A je nejspíš fakt, že Rumcajs by hotovost u návštěvníků města viděl raději.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský