Největší díl z celkové částky 134 miliard si z církevních restitucí uloupne v Česku největší římskokatolická církev. Pro každou z osmi diecézí, na které má republiku rozdělenou, musejí její účetní a ekonomové vypracovat finanční plán, podle něhož budou nakládat s restituovaným majetkem. Je třeba připravit takovou investiční strategii, aby za třicet let, kdy se už mají církve plně financovat jen z vlastních prostředků, byly schopny uživit své kněží a vlastní provoz.

„Opravili jsme jeden starý dům v majetku arcibiskupství za Národním divadlem a první nabídku jsme dostali od majitele sítě vykřičených domů. Když jsem se mu snažil vysvětlit, že červené lucerničky do církví vlastněné budovy nepatří, tak mě pozval do svých podniků v Rozvadově. Prý si tam užiju, budu spokojen a pochopím, že jde o příjemné podnikání,“ vzpomíná pro časopis Týden hlavní ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha.

Žádné billboardy ani pěstování řepky olejky

Není pochyb, že si na stále ještě zabavený církevní majetek dělají zálusk nejrůznější spekulanti. Jejich rejdům má zabránit probíhající vklad omezení po jednotlivých biskupstvích pro nakládání s majetkem farností. Ve své farnosti bude moci farář disponovat jen s majetkem v hodnotě do 50 tisíc korun, všechny vyšší transakce musí předem schválit příslušná diecéze a její finanční experti.

Nakládání s církevním majetkem přináší spoustu etických otázek. Jednou z nich je pronajímání pozemků na reklamní billboardy, od nichž ale církev ustupuje. „Princip masivních reklam na billboardech podél cest je už ale pro nás eticky na hraně. Z těchto důvodů třeba také nechceme, aby se na našich pozemcích pěstovala řepka olejka, která má dopad na ceny potravin, její pěstování poškozuje půdu a navíc se koncepce biopaliv ukazuje jako ekologicky sporná,“ vysvětluje Karel Štícha.

Církev si chce udržet co nejvíce půdy i budov

Z podobných důvodů církev odmítla skutečně velkorysý návrh na pronájem jejích polí pro fotovoltaiku. Naproti tomu vychází při pronájmu vstříc kupříkladu vodním elektrárnám, které se ukazují jako ekologické i efektivní. „Běžně prodáváme pozemky na bytovou výstavbu nebo na rozvojové projekty obcí, jinak ale chceme udržet ve svém vlastnictví co nejvíce půdy a budov, abychom s nimi mohli zabezpečit církev i být ekonomicky prospěšní lidem v obcích a městech,“ uvádí pro časopis Týden generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub.

K církevním restitucím sáhli zákonodárci s odvoláním na nález Ústavního soudu, který sice uvedl, že na restituce není ústavní nárok, ale nečinnost zákonodárce neústavní je. „Ústavní soud se  vyjadřoval pouze k restituční agendě a předmětem přezkumu byl vlastně zákon o půdě, jehož paragraf blokoval církevní majetek,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

Evangelíci dotují už teď ze svého platy duchovních

Podle ní se nález Ústavního soudu vztahuje výhradně k restitucím. Ale zmíněné „vypořádání majetkových vztahů“ mohlo poskytnout základ pro vyplacení finančních náhrad. Církvím má být vydán majetek v hodnotě 75 miliard korun, kromě toho dostanou finanční kompenzaci za majetek, který není možné vydat, v hodnotě 59 miliard korun.

Po katolících je Českobratrská církev evangelická druhou největší u nás a v rámci vyrovnání by během třiceti let měla dostat od státu 2,3 miliardy korun. Už nyní jsou ale evangelíci schopni zabezpečit dvě třetiny svého rozpočtu z vlastních příjmů. Přispívají tak třeba na platy duchovních, protože mladým farářům dává stát plat kolem 12 tisíc hrubého.

Církev husitská přišla o činžovní domy ve velkých městech

I kolem evangelíků, kteří budou po státu chtít vydat 81 hektarů lesa, 160 hektarů polí a několik domů, už dlouhá léta krouží různé firmy, jež by rády na finančním vypořádání mezi státem a církvemi profitovaly. „Ignoruji to, ani těm lidem neodpovídám. Nejsme přece žádní hlupáci, kteří nejsou schopni se postarat o vlastní peníze,“ konstatuje náměstek synodní kurátorky Pavel Stolař.

Složité to bude mít Církev československá husitská, protože její dřívější majetky jsou mimo možný dosah restitucí a už v podstatě nemá o co stát žádat. Finanční kompenzaci ve výši tří miliard proto považuje za náhradu za odcizené činžovní domy ve velkých městech. „Nebýt toho a nebýt anticírkevní propagandy za komunismu, finanční kompenzace bychom nechtěli,“ tvrdí David Tonzar, pražský biskup Církve československé husitské.

Prostředky půjdou na dětský domov, seniory i lidi bez domova

Ta totiž stále stojí na čtyřech pražských artikulech z husitských časů, a ten třetí jasně říká, aby církev neměla nic společného se světským panováním a světskými prostředky státu. Velké množství prostředků bude směřovat do rozvoje charitativních aktivit. Už dnes provozuje dětský domov, chce rozvíjet domovy pro seniory a uvažuje o budování zemědělských farem, kde by mohli najít práci lidé bez domova.