Na setkání se studenty přišel Fischer s myšlenkou „soft power“, kterou definoval tak, že „velikost země není odvozena ze síly armády, ale ze síly myšlenek, které je schopna dát na stůl.“ Evropa se prý musí osvobodit od reálpolitiky, která jí ovládala před krizí. Já ti dám toto, a ty mě za to tamto. Dokud Evropa rostla, tak to šlo, ale pak nastaly problémy a ukázalo se, že to nefunguje.  

Debata v EU se podle hradního adepta redukuje na black and white - federace a politická unie, nebo nic. „Vždycky je racionální cesta někde mezi,“ říká k tomu Fischer. „Nejsem stoupencem evropské federace. Nevidím v ní spásu pro budoucnost Evropy,“ myslí si. Nedovede si však prý představit, že by celá integrace skončila, takže je třeba hledat nové cesty.

Proto Jan Fischer přišel s vlastní vizí, jak zachránit Evropskou unii. „Můj koncept je flexibilní integrace. Minimum musí být integrováno mezi všemi. Bezpečnost, liberalizace trhu, energetika, dopravní a informační infrastruktura, to je pevně integrované jádro,“ prezentoval Fischer. V dalších oblastech se mohou integrovat jen někteří. A typickým příkladem takové politiky je podle Fischera zahraniční politika. „Asi si nedovedeme představit, že bychom se dnes sjednotili v otázce Kosova,“ říká Fischer. Opačným extrémem je však prý „Evropa a la carte“, se kterým kdysi přišel John Major a podle kterého by si všichni vybírali jen to, co si přejí. To by podle Fischera vedlo k rozpadu EU.

Je prý třeba věnovat se hlavně našim základním civilizačním hodnotám - svobodě pohybu, obchodu, slova. „Tyto hodnoty jsou fundamentální, protože na nich naše civilizace stojí a mimoto byly protrpěny. Vazba mezi evropskou a americkou součástí naší civilizace není tak silná, jak bych si přál,“ uvedl.  

Otázka hlasování o členství Palestiny v OSN je pro Fischera otevřená. „Já bych byl proti přijetí, ale je otázka, jak se k tomu postaví Ministerstvo zahraničí,“ říká. V tomto regionu je však podle něj největší hrozbou íránský režim. I v jeho případě by však volil politické jednání místo preventivního úderu. „I když kompromis s Ahmadínežádem je opravdu tvrdá práce,“ poznamenal prezidentský kandidát.

Zeman působí jako prezident. Vy ne

Na Fischerovu představu Evropy a světa směřovala i většina dotazů z publika. Jeden z prvních se však týkal Fischerova srovnání s jeho hlavním rivalem. „Před dvěma týdny tu byl Miloš Zeman. On je socialista, ale na nás působil jako prezident. U vás jsem tento pocit neměl,“ uvedl tazatel svůj dotaz.

„Já jsem nepřišel agitovat pro svůj program, já jsem přišel s kontemplací pro problém, který mě velmi tíží. Respektoval jsem, že jdu na akademickou půdu, a ne na mítink na náměstí,“ rozohnil se Fischer, až zapomněl na dotaz, který si následně nechal zopakovat.

Otázka směřovala na Fischerovu vizi prezidentského úřadu. „Prezident by v této době měl zemi uklidňovat, spojovat, má být schopen změnit politickou kulturu a sebezahleděnost politiků. Má být schopen zajistit, aby občanská společnost nebyla na periférii a účastnila se veřejné debaty,“ myslí si prezidentský kandidát. Prezident se také prý musí přičinit o zajištění důstojného života všem, kteří nejsou slyšet.