Průzkum mezi manažery a vlastníky společností se zaměřil na aktuální přístup firem k?inovacím založeným na digitalizaci, a také na využívání digitálních bankovních nástrojů.

České malé a střední podniky jsou velmi ochotné k?zavádění digitalizace, moderních online bankovních postupů a k?dalším inovacím. Očekávají od nich snižování nákladů a vyšší schopnost uspokojit zákazníky.

„Výzkum potvrdil, že hlavním měřítkem pro malé a střední podniky je při posuzování potřeby inovací potenciál snížení nákladů,“ shrnul předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš. Podle něj nejde samozřejmě o nijak šokující zjištění, malí a střední podnikatelé mají tradičně optiku nastavenou právě tímto přímočaře racionálním způsobem. Zajímavé přitom je, že v?segmentu zkoumaných podniků nebyl v?dané věci nalezen žádný zásadnější rozdíl mezi firmami podle velikosti. „Asi bychom to mohli brát jako potvrzení, že racionální přístup založený na selském rozumu je v?českém podnikatelském prostředí velmi silný. Podnikatelé a firmy jsou připraveni na inovace a změny, ale musí v?nich vidět potenciál a logiku pro podnikání. Nedůvěra ve změny bez definovatelných úspor, které jsou založené pouze na předpokladech a doufáních, je skutečně značná,“ dodává k výsledkům průzkumu Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR.

Vedle nejčastěji zmiňovaného snižování nákladů společnosti od změn očekávají lepší schopnost uspokojit přání a potřeby zákazníků a s?tím spojený růst obratu, vyšší efektivitu a produktivitu práce. Výzkum nijak nepotvrdil, že by společnosti byly ke změnám nuceny tlakem okamžitých okolností, jako byl v?minulosti COVID nebo nyní energetická krize. Dotázaní pociťují potřebu inovací jako výsledek středně a dlouhodobých procesů a nutnosti posílení vlastní konkurenceschopnosti.

S?tím souvisí i další závěr výzkumu, že malé a střední podniky vítají postupující digitalizaci?bankovnictví. Například u bankovních karet roste preference virtuálních karet místo tradičních plastových. Mimo jiné šedesát procent firem sdělilo, že v?případě stejného poplatku za plastové a virtuální karty by preferovalo virtuální variantu.

Stejně tak se potvrdilo, že více než 8 z 10 firem upřednostňuje on-line podepisování bankovní dokumentace před klasickým podpisem v pobočce banky, a přibližně polovina pak preferuje jednoduchou autorizaci transakcí prostřednictvím scanu prstu či obličeje v?mobilním telefonu před použitím USB klíče nebo čipové karty.

Upřednostňování digitálních nástrojů, se propisuje také do otázky multibankingu, tedy možnosti ovládat více bankovních produktů od různých bank z?jednoho místa – to by preferovaly téměř dvě třetiny dotázaných.

Částečně překvapující je, že téměř polovina firem by upřednostnila „pohodlí“ před „bezpečností“ i v?případě autorizování plateb, kdy by po přihlášení do internetového bankovnictví z?běžného místa a známého zařízení (např. počítače v kanceláři) platily částky v?obvyklé výši bez dodatečné autorizace.

Nejvíce překvapujícím zjištěním ale je, že celá polovina oslovených firem by si dokázala představit komunikaci s?bankou prostřednictvím AI avatara, ať už formou videohovoru nebo chatu.

„Přestože jsou poradenské schůzky s “živými” bankéři pro firmy stále zásadní, je zjevné, že důvěra firem v digitální nástroje rychle roste. Rychlý rozvoj digitalizace jednoznačně podporuje efektivitu firem, je ale nezbytné nezapomínat ani na bezpečnost a nepodceňovat autorizační mechanismy,” zdůraznil Tomáš Kamenec, manažer firemního digitálního bankovnictví v?České spořitelně.

Cílová skupina: Firmy o velikosti 4-249 zaměstnanců; vyznačené rozdíly dosahují statistické významnosti 90 %

Metoda sběru dat: Online dotazování, Ipsos B2B Panel

Sběr dat: proběhl 12.10. – 31.10.2023

Velikost vzorku: 300 podniků

Výzkumný nástroj: Strukturovaný dotazník o délce cca 9 minut