Miliony druhů hub najdeme na všech kontinentech, na souši i ve vodě. Uceleným způsobem nyní jejich výskyt zmapovali vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR (ZDE). Na základě tisíců získaných vzorků sestavili unikátní online atlas rozšíření hub na Zemi (ZDE). Databáze může v budoucnu sloužit jako podklad pro analýzu vlivu klimatu na rozšiřování těchto živých organismů.

Na světě žijí podle odhadů výzkumníků až čtyři miliony druhů hub. Jeden gram půdy tak může obsahovat i stovky odlišných populací. Jejich rozmanitost nám ale zůstávala dlouho utajená. Doslova revoluci v jejich poznávání přineslo až zavedení molekulární detekce organismů, a především moderních metod masivního paralelního sekvenování. Při nich se k určování konkrétních druhů využívá DNA získané ze studovaného vzorku. Díky těmto postupům se výzkumníkům daří rozpoznávat řadu nových druhů hub, a to od arktických oblastí až po tropy.

Najít svoji houbu

Právě nově dosažené objevy inspirovaly vědce z Mikrobiologického ústavu AV ČR k vytvoření unikátního souboru složení houbových společenstev všech suchozemských oblastí Země. Databáze GlobalFungi (ZDE), přístupná nově i veřejnosti, obsahuje přes 20 tisíc vzorků a více než 650 milionů pozorování jednotlivých druhů hub publikovaných ve více než 200 studiích.

„U konkrétního druhu nebo rodu zobrazí environmentální parametry, které charakterizují místa jejího výskytu. Studovat lze také složení celých společenstev v konkrétních lokalitách,“ vysvětluje Petr Baldrian, vedoucí laboratoře environmentální mikrobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR. Většina vzorků podle něj zahrnuje půdní společenstva a společenstva hub, která žijí v symbióze s rostlinami.

Na sestavení databáze, kterou aktuálně zmínil odborný časopis Scientific Data (ZDE), pracoval tým třiceti vědců tři roky. Výsledky hledání je možné na specializovaném serveru vizualizovat, přidávat nové studie, které nejsou zahrnuty, pokládat dotazy a získaná data nově analyzovat a vyhodnocovat. Houby, ať už jako zdroj potravy lidí, rostlin a živočichů anebo původci jejich nemocí, mají velký ekonomický i ekologický význam. Analýza dat výskytu hub spolu s údaji o klimatických podmínkách na lokalitách výskytu mohou předpovědět, jak budou houby reagovat na vývoj klimatu.

„Zejména vědcům, ale i laikům, tak dáváme do rukou nástroj, jak se v záplavě dat a vědeckých prací, které studují složení společenstev hub, zorientovat a získat odpověď na široké spektrum otázek, týkajících se ekologie hub,“ shrnuje přínos atlasu Petr Baldrian.

Rozhovor s Petrem Baldrianem o jeho výzkumu hub podpořeném Akademickou prémií najdete v časopise A / Věda a výzkum 4 /2017 (ZDE).
O rozmanitém světě hub jsme natáčeli také podcast s Miroslavem Kovaříkem z Mikrobiologického ústavu AV ČR (ZDE).