„Ornitologové viděli při jihočeském zimním sčítání rovnou stovku orlů mořských. Na Třeboňsku počty odpovídají našim odhadům z předchozích let – bývá tu v zimě kolem padesáti nedospělých ptáků a 15-20 párů dospělých, kteří se zdržují v okolí hnízd,“ popisuje Jiří Neudert z Agentury ochrany přírody a krajiny ĆR. 

Orel mořský byl na konci 19. století považován za škodnou zvěř a lidé jej v Evropě téměř vyhubili, poslední hnízdiště v Čechách zanikla zhruba před 150 lety. Zbytek populace zůstal zachován pouze v severských zemích. Na Třeboňsku pak zimovalo jen menší množství ptáků ze severských populací, například v okolí rybníka Velký Tisý a na Chlumské rybniční soustavě.

„Od 70. let minulého století začala většina evropských zemí orly mořské účinně chránit. Jejich počty postupně rostly a orli se začali postupně vracet do původních hnízdišť. Pro ilustraci – první zimní sčítání na Třeboňsku se konalo v roce 1979, kolegové tu tehdy zaznamenali pouhých třináct ptáků. První orli zahnízdili na Třeboňsku po dlouhé přestávce až v roce 1985,“ vysvětluje Jiří Neudert.

Orel mořský zimuje nejčastěji u nezamrzlých vodních ploch. Živí se hlavně rybami a vodními ptáky. Podstatnou část potravy v tomto období tvoří i mršiny. Orel proto v přírodě plní významnou sanitární funkci. Při dobré potravní nabídce (například mršina velkého savce či hromadný úhyn ryb) se u takového zdroje může shromáždit i několik desítek exemplářů [ZDE].

Orel mořský je jedním z předmětů ochrany ptačí oblasti Třeboňsko, která má u nás pro tento druh klíčový význam jako hnízdiště i zimoviště.

Navzdory tomu, že počty hnízdících orlů se v posledních desetiletích zvýšily, patří stále mezi kriticky ohrožené druhy. Bohužel i dnes jsou orli mořští člověkem pronásledováni. Výjimkou není ani používání otrávených návnad, jeden z takových případů se v posledních letech odehrál například na Strakonicku [ZDE, ZDE].