Program by měl zajistit, aby fialové květy hořečků z naší přírody úplně nezmizely. V současnosti totiž zdobívají už jen několik desítek luk a pastvin. Péči o poslední místa výskytu v následujících letech zajistí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s vlastníky pozemků i hospodáři.

Hořečky patří mezi ty druhy luk a pastvin, které doplatily na změny hospodaření v krajině. Zásadně se na jejich početnosti projevilo zejména přerušení pastvy ovcí a koz, zvýšený přísun živin, zarůstání a zalesňování stanovišť. Některá místa, kde hořečky dříve rostly, byla zničena nenávratně.

„Chceme především zajistit dlouhodobou vhodnou péči o místa, kde hořečky doposud rostou. Na řadě z nich totiž nyní žádná neprobíhá. V praxi to znamená především kosení luk a pastvu společně s narušování travního porostu, třeba vyhrabáváním či vláčením. Neméně důležité je vhodné načasování,“ vysvětluje Helena Neuwirthová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, která záchranný program koordinuje.

Hořeček nahořklý byl dříve lokálně považován za rozšířený druh. V současné době je evidován na 57 lokalitách, z nichž jen 23 hostí velké a středně velké populace. Hořeček drsný Sturmův byl v České republice historicky doložen na více než stovce míst. Nyní roste na pouhých devíti, na jediném z nich - národní přírodní památce Kocelovické pastviny - se hořečkům skutečně daří.

Hořeček nahořklý a hořeček drsný Sturmův jsou dvouleté byliny. Kvetou na podzim menšími fialovými květy. Rekordmanem byl hořeček drsný Sturmův nalezený v roce 2014 v přírodní památce Pod Volfštejnem s celkovým počtem 305 květů. Semena nejlépe klíčí v mezerách travního porostu, kde nejsou vystavena tlaku okolní vegetace.

„Ochrana hořečků bude komplexní. Záchranný program kombinuje péči o lokality výskytu i o samotný druh, zahrnuje výzkum, vyhodnocování toho, zda je péče dostatečná, a v neposlední řadě i komunikaci s vlastníky a hospodáři,“ dodává Helena Neuwirthová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Záchranné programy pomáhají v naší krajině udržet vzácné druhy rostlin a živočichů. Nyní jich běží již dvanáct a připravují se další. Díky nim se z naší přírody nevytratil hvozdík písečný český, daří se zvyšovat počty syslů či užovek stromových. Věřím, že nový záchranný program přispěje k tomu, aby hořeček nahořklý a hořeček drsný Strumův z naší krajiny nevymizely a byly její trvalou součástí,“ konstatuje Richard Brabec, ministr životního prostředí.

„Podporou šetrného hospodaření dávají záchranné programy ohroženým druhům alespoň někde vhodné podmínky k životu. Zároveň ale nepomáhají jen těm druhům, pro které se připravují, například pastva prospěje kromě rostlin také řadě druhů hmyzu,“ dodává František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.