Vyplývá to z odpovědí desítek stavebních úřadů, které loni oslovil spolek Arnika. Ministerstvo pro místní rozvoj přitom dokončuje nový stavební zákon, před jehož přípravou žádnou analýzu příčin pomalého povolování nezpracovalo a nechalo napsat zákon samotnými developery sdruženými v Hospodářské komoře. Výsledkem je návrh omezující pravomoci měst a obcí, památkářů, úřadů na ochranu přírody nebo dotčených vlastníků nemovitostí s jediným cílem, a to usnadnit povolení často špatně připravených projektů.

Stáhněte si analýzu Arniky s názvem Dlouhé povolování výstavby v Česku - data, praxe a nová legislativa ZDE.

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) sice nemá vlastní analýzu, ale tvrdí, že vychází z “aplikační praxe”. Podle stavebních úřadů je realita zcela jiná. Přestože úřady ze zákona nemusí data o zdržování evidovat, ze 46 oslovených úřadů se od 27 podařilo informace získat. Za posledních 5 let průtahy delší než 2 roky evidovalo 13 úřadů a hlavní příčinou byly nekompletní žádosti předložené developery. 

Tvorba nového stavebního zákona probíhá bez jakýchkoliv podkladů a jasných dat. Dílčí studie ukazuje, že zpracování komplexní analýzy by rozhodně pomohla zvýšit přehled o situaci v povolování staveb. Teprve na základě statistických dat a jejich rozboru by bylo možné připravit optimalizovanou legislativu. Příprava analýzy by byla finančně nepoměrně méně náročná než náklady na rekodifikaci, která nepovede ke kvalitnímu výsledku.

„Legislativní paskvil napsaný developery skutečné příčiny zdržování neřeší. Naopak těm, kterých se negativní dopady výstavby nejvíce dotkne, bere právo účinně se bránit a navíc ruší pravomoci odborných institucí, které chrání památky, životní prostředí i zdraví lidí. Je na čase shodit návrh Hospodářské komory se stolu, zpracovat detailní analýzu mapující kroky povolovacího procesu, která dosud chybí, a pak teprve připravit zákon založený na digitalizaci stavebního řízení. Jedině tak dosáhneme urychlení výstavby,“ říká Václav Orcígr z Arniky.

Ministryně Klára Dostálová se mylně opírá pouze o žebříček Světové banky, který se týká povolení hypotetické výstavby skladových hal na okraji města. Česká republika v rychlosti stavebního řízení drží na 157. místě. Je však třeba zdůraznit, že vychází ze zákonných lhůt nejen stavebního zákona, ale i všech souvisejících procesů, a nezohledňuje přitom realitu rozhodovacího procesu, na jehož délku mohou mít fatální vliv například právě chyby developerů. Přesto zadala ministryně vypracování zákona zájmové skupině, kterou má regulovat. 

K zákonu se sešlo rekordních osm tisíc připomínek, které se nyní resort snaží vypořádat. Proti němu se však postavil Nejvyšší správní soud, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Asociace krajů° CˇR, Svaz místních samospráv, Bezpečnostní informační služba, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, řada nezávislých odborníků, obcí a občanských spolků.