Rozhodování o měnově politických opatřeních centrální banky je založeno na analýze současného a predikci budoucího vývoje ekonomiky a faktorů, které tento vývoj ovlivňují. Prognóza inflace a tempa růstu ekonomiky jsou tedy klíčové veličiny ovlivňující budoucí nastavení měnové politiky. Mezi hlavní faktory vývoje pak lze zařadit vybrané indikátory finančního trhu, jako jsou úrokové sazby nebo měnový kurz.

Indikátory finančního trhu souhrnně odrážejí zejména ocenění různých finančních aktiv, resp. očekávání účastníků trhu na budoucí pohyb jejich cen ve vazbě na daný vývoj ekonomiky. Bezprostředně tak reagují na změnu podmínek na trhu způsobených např. měnově-politickým opatřením, zveřejněním aktuálních makroekonomických dat, exogenními šoky či politickou situací. Jejich okamžitá reakce na zveřejněné události činí úrokové sazby nebo měnový kurz vhodnými ukazateli změn v očekávání finančního trhu.

S cílem sledovat a vyhodnocovat změny predikce budoucího vývoje inflace, HDP, mezd a indikátorů finančního trhu zahájila ČNB pravidelné měření inflačních očekávání finančního trhu v květnu 1999. Cílem šetření mezi analytiky je získat jejich názor na očekávaný vývoj makroekonomických ukazatelů a jeho srovnání s prognózou ČNB. Skupina respondentů byla sestavena z analytiků velkých bank a brokerských firem, které vykazují jak na peněžním, tak kapitálovém trhu, vysokou aktivitu a kteří vyslovili souhlas ke spolupráci s ČNB. Formou standardizovaných formulářů se ČNB v pravidelných měsíčních periodách dotazuje na predikci vybraných indikátorů:

• Meziroční změna CPI v horizontu za 1 rok a 3 roky
• Nastavení 2T repo sazby, 12M PRIBORu, 5R IRS a 10R IRS v horizontu za 1 měsíc a 1 rok
• Měnový kurs EUR/CZK v horizontu za 1 měsíc a 1 rok
• Meziroční růst HDP ke konci stávajícího a následujícího roku
• Meziroční růst nominálních mezd ke konci stávajícího a následujícího roku

Tyto informace primárně slouží pro potřeby měnové politiky ČNB, tj. jaký je vývoj inflačních očekávání a zda tato očekávání jsou konzistentní s představami ČNB a následným skutečným vývojem. Získané informace jsou rovněž využívány pro porovnání s očekáváními finančního trhu získanými nepřímo z výnosových křivek a jejich příp. korekci z takto získaných informací.