Co je GRIP

Graf rizik inflační prognózy (zkráceně GRIP) je grafická pomůcka, který zachycuje rizika poslední makroekonomické prognózy prostřednictvím vyhodnocení vlivu nově dostupných informací na výhled celkové inflace a úrokových sazeb. V podobě založené na jádrovém predikčním modelu ČNB (dříve QPM, dnes g3) je GRIP používán od června 2004. Vyhodnocení rizik poslední prognózy se provádí simulacemi jádrového predikčního modelu, do něhož jsou vloženy nové informace. Výsledkem jsou odchylky výhledu celkové inflace a úrokových sazeb od základního scénáře stávající prognózy. GRIP je jedním z podkladů pro rozhodování bankovní rady mezi dvěma prognózami a je standardní součástí tzv. „malých‘‘ situačních zpráv. Zveřejňování GRIPu dále zvyšuje předvídatelnost a důvěryhodnost měnové politiky ČNB.

Základem GRIPu je dvourozměrný souřadný systém. Vzdálenost na vodorovné ose od průsečíku os zachycuje odchylku simulace od stávající prognózy celkové inflace na začátku horizontu měnové politiky (t+4 čtvrtletí). Na svislé ose je pak vynesen dopad nových informací na průměrnou odchylku úrokových sazeb (3M PRIBOR) na horizontu t+1 až t+4 čtvrtletí, kde t je aktuální čtvrtletí, v němž je zpracována malá situační zpráva. Důvodem pro zobrazování dopadu do průměrných úrokových sazeb je přítomnost vyhlazování v reakční funkci měnové politiky v predikčním modelu.

Body znázorněné v GRIPu zobrazují dílčí efekty jednotlivých skupin nově příchozích informací. Jejich hodnocení se děje při neměnnosti ostatních předpokladů. V modelu g3 přitom nezáleží na pořadí simulací jednotlivých nových informací resp. jejich skupin.

Při tvorbě GRIPu se nejedná o vypracování plnohodnotné prognózy, nýbrž o poměrně mechanické promítnutí nově známých informací bez významnějších expertních zásahů. Hodnocená rizika (nově dostupné informace) je možno rozdělit do následujících skupin: zahraniční veličiny, domácí reálná ekonomika, inflace, měnový kurz a úrokové sazby.