Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2020 proti 1. čtvrtletí 2020 klesl o 65,3 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 83,3 tis., tj. o 1,6 % na 5 212,6 tis. Počet mužů se snížil o 36,8 tis. a počet žen o 46,5 tis. Počet zaměstnanců se snížil o 73,1 tis. na 4 330,1 tis. Zároveň klesl celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 10,3 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 13,8 tis.

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 2. čtvrtletí 2020 v ČR často rozdílný1). V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 15,0 tis. na 1 957,4 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 47,9 tis.). Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 16,9 tis.). Zvýšil se i jejich počet v odvětvových sekcích zabezpečujících základní chod společnosti a ekonomiky, tj. výroba a rozvod elektřiny, tepla, plynu a v sekci zásobování vodou včetně činností souvisejících s odpady. V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 67,7 tis. na 3 116,7 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci ubytování, stravování a pohostinství (o 30,8 tis.), v dopravě a skladování (o 29,1 tis.) a v sekci velkoobchod a maloobchod (o 17,6 tis.). Zřetelný byl pokles zaměstnanosti i v sekci kulturní, zábavní a rekreační činnosti (o 12,3 tis.). Naproti tomu výrazně vzrostl počet pracujících ve veřejné správě a obraně a povinném sociálním zabezpečení (o 25,4 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 138,4 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 2. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,9 p. b. na 74,1 %. U mužů klesla o 0,9 p. b. na 81,0 %, u žen o 1,0 p. b. na 66,8 %.

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO2), očištěný od sezónních vlivů, ve 2. čtvrtletí 2020 v porovnání s 1. čtvrtletím 2020 vzrostl o 27,9 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 23,9 tis. a dosáhl 126,3 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 6,3 tis. na 61,5 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 17,5 tis. na 64,8 tis. Naproti tomu počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně snížil o 6,7 tis. a dosáhl 26,3 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 2. čtvrtletí 2020 stoupla o 0,5 p. b. na 2,4 %.

Z regionálního pohledu se míra nezaměstnanosti v meziročním srovnání nejvíce zvýšila v Královéhradeckém kraji (o 1,4 p. b. na 2,9 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve 2. čtvrtletí 2020 v kraji Karlovarském (4,5 %), Moravskoslezském (3,9 %) a Ústeckém (3,6 %), nejnižší byla míra ve Středočeském kraji (1,4 %). V hlavním městě Praze vrostla míra nezaměstnanosti o 0,7 p. b. na 2,2 %.

Neaktivita

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 86,1 tis. na 3 645,3 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen vzrostl více než počet ekonomicky neaktivních mužů (ženy nárůst o 48,0 tis, muži nárůst o 38,0 tis.). Výrazně se zvýšil zejména počet neaktivních mužů ve věku 60 a více let (o 24,9 tis.) a počet mladých žen ve věku do 30 let (o 33,0 tis.).

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Ve 2. čtvrtletí 2020 činil jejich počet 109,3 tis. osob, tj. o 4,7 tis. více než ve stejném období roku 2019. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit jen 44,9 tis. těchto osob.

Český statistický úřad od 1. dubna doplnil standardní zjišťování Výběrového šetření pracovních sil o mimořádné otázky týkající se dopadů koronavirové krize na trh práce. Výsledky tohoto speciálního zjišťování jsou zpracované v analytické zprávě (2501089-20) – „Většina pracujících vidí dopady krize jako dočasné“ na webu ČSÚ (ZDE).

Poznámky:
1) Údaje za odvětvové sekce mohou být ovlivněny metodikou Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření pokrývá pouze osoby bydlící v bytech; nejsou zjišťovány údaje za osoby v hromadných ubytovacích zařízeních, ve kterých jsou často ubytováni cizí státní příslušníci.
2) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba vzít v úvahu skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce Ministerstva práce a sociálních věcí.