Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 proti 3. čtvrtletí 2020 klesl o 27,9 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 87,5 tis., tj. o 1,6 % na 5 217,2 tis. Počet mužů se snížil o 32,0 tis. a počet žen o 55,5 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 88,3 tis. na 4 337,1 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 1,3 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) o 7,6 tis. Počet podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) naopak vzrostl o 6,3 tis. Mírně se zvýšil i počet pomáhajících rodinných příslušníků o 2,1 tis. osob. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let, celkem o 140,3 tis. osob. Pokles byl markantní zejména u žen v tomto věku (o 80,4 tis.).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 4. čtvrtletí 2020 v ČR rozdílný¹⁾. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 48,1 tis. na 1 936,9 tis., zejména v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 79,3 tis.). Nejvíce byl pokles patrný ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 14,6 tis.), ve výrobě kovových konstrukcí (o 13,8 tis.) a ve výrobě motorových vozidel (o 10,0 tis.) Naopak se meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 21,3 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 39,1 tis. na 3 142,8 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci doprava a skladování (o 39,7 tis.) a v ubytování, stravování a pohostinství (o 30,9 tis.). Naproti tomu vzrostl počet pracujících v sekci informační a komunikační činnosti (o 27,6 tis.) a ve vzdělávání (o 18,2 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 137,6 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 1,0 p. b. na 74,3 %. U mužů klesla o 0,8 p. b. na 81,3 %, u žen o 1,2 p. b. na 67,0 %.

Komplikovaná situace na trhu práce v době pandemie se neprojevuje jen snížením celkového počtu pracujících. Zároveň totiž poklesl i průměrný počet skutečně odpracovaných hodin za týden. Ten se snížil o 3,6 hod. na 31,6 hod. Ve skupině zaměstnanců se snížila hodnota tohoto ukazatele o 3,2 hod. na 32,5 hod., podstatně více klesla v kategorii podnikatelů o 7,2 hod na 33,9 hod.

V rámci jednotlivých odvětví byl nejvyšší pokles týdně skutečně odpracovaných hodin v sekci ubytování, stravování a pohostinství (meziročně o 14,7 hod., tj. téměř o 40 %). Značně se snížil v ostatních činnostech zahrnujících mimo jiné řadu osobních a podpůrných služeb (o 11,4 hod. na 21,6 hod.) a v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech (o 8,4 hod. na 24,4 hod.).

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO²⁾, očištěný od sezónních vlivů, ve 4. čtvrtletí 2020 v porovnání se 3. čtvrtletím 2020 vzrostl o 16,1 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 52,5 tis. a dosáhl 161,7 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 32,8 tis. na 89,2 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 19,6 tis. na 72,6 tis. V absolutním vyjádření vzrostl počet nezaměstnaných nejvíce v Praze (o 13,4 tis.) a ve Středočeském kraji (o 12,3 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 3,6 tis. a dosáhl 34,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) ve 4. čtvrtletí 2020 meziročně stoupla o 1,0 p. b. na 3,1 %.

Z regionálního pohledu byl nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti a zároveň i nejvyšší hodnota v kraji Karlovarském (o 2,3 p. b. na 6,1 %) a Ústeckém (o 2,2 p. b. na 4,6 %). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla v Pardubickém (1,3 %) a ve Zlínském kraji (1,8 %).

Ekonomická neaktivita
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 49,8 tis. na 3 609,1 tis. Počet ekonomicky neaktivních žen i mužů vzrostl téměř stejně (ženy nárůst o 25,2 tis, muži nárůst o 24,6 tis.). Zvýšil se zejména počet ekonomicky neaktivních žen ve věku do 29 let (o 20,1 tis.). Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o vysokoškolačky a ženy se středním vzděláním s maturitou. Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních mužů bylo způsobeno nárůstem především ve věkové skupině 60 a více let (o 10,7 tis.).

Od dubna roku 2020 doplnil Český statistický úřad standardní Výběrové šetření pracovních sil o otázky týkající se dopadu koronavirové krize na trh práce.³⁾ Údaje za 4. čtvrtletí 2020 ukazují, že ekonomické dopady nezaměstnanosti na domácnost převažující část osob čerstvě bez práce považuje za dočasné a zvládnutelné. Ve srovnání s 2. čtvrtletím stejného roku vážné dopady a platební neschopnost domácnosti pociťovalo 12,4 % respondentů (o 4,4 p. b. méně), těžké, ale zvládnutelné ekonomické dopady vnímalo 34,0 % respondentů (o 7,1 p. b. méně) a za dočasné a zvládnutelné dopady pandemické krize považuje 53,6 % dotazovaných (o 11,4 p. b. více).

_____________________