Výdaje vládního sektoru lze dělit podle jejich účelu. Nejvíce prostředků vydaly vládní instituce na sociální ochranu (12,6 % HDP), zdravotnictví (7,6 %) a ekonomické záležitosti jako třeba investiční dotace (6,6 %). Naopak nejmenší zastoupení měly výdaje na bydlení a společenskou infrastrukturu (0,7 %), obranu (0,9 %) a ochranu životního prostředí (1,1 %). „Díky této analýze struktury výdajů také víme, kolik vynaložil sektor vládních institucí i na další služby. Třeba na vzdělávání to bylo 4,9 % HDP, tedy 225 miliard korun. A na veřejný pořádek a bezpečnost 1,8 % HDP, to je 84 miliard korun,“ říká Iva Ritschelová, předsedkyně ČSÚ.

Nejvíce narostly ve srovnání s rokem 2014 výdaje v ekonomické oblasti, konkrétně v dopravě. „Bylo to dáno meziročně vyššími investičními výdaji. V Česku se masivně dočerpávaly prostředky z evropských fondů,“ uvádí Václav Rybáček, ředitel odboru vládních a finančních účtů ČSÚ. Nejvýraznější pokles v poměru k HDP zaznamenaly výdaje na sociální ochranu, zejména starobní důchody, a výdaje na všeobecné veřejné služby, kam patří např. správa a provoz zákonodárných a výkonných orgánů, jako jsou Parlament nebo orgány veřejné správy, dále finanční, rozpočtové a daňové záležitosti nebo zahraniční ekonomická pomoc.

Z hlediska jednotlivých druhů výdajů bylo vydáno nejvíce peněz na sociální dávky, a to v rozsahu 12,5 % HDP. Náhrady zaměstnancům představovaly 8,7 % a mezispotřeba, tedy hodnota zboží a služeb, které jsou v rámci výrobního procesu vloženy do výrobků, 6,2 % HDP.

Ve srovnání s EU jsou celkové výdaje českého vládního sektoru nižší o 5,5 procentního bodu. V roce 2014 však v některých kategoriích převyšovaly průměr členských zemí. Šlo např. o zdraví nebo vzdělávání. Nižší byly v případě sociálních věcí a všeobecných veřejných služeb.