Hlavní cenu Grand Prix Golden Prague si ze Žofína odnesl německý dokument Lang Lang – umění býti virtuosem. Bodoval i koprodukční snímek České televize Giuseppe Scarlatti: Kde je láska, je i žárlivost režiséra Ondřeje Havelky. Ten získal Ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Čtyři ze sedmi festivalových cen putují do sousedního Německa. 49. ročník nabídl celkem 100 filmů z 24 zemí. Česká televize soutěžila s pěti pořady.

Grand Prix Golden Prague si v soutěži vybojoval dokument německé televize ZDF Lang Lang – umění být virtuosem. Porota ocenila zejména vynikající filmové řemeslo – kameru, střih a prolínání jednotlivých rovin v celém filmu. „Divák je vtažen do zvláštního světa Lang Langa a prožívá s ním jak chvíle osamění, tak i lesk života světové superstar,“ okomentoval rozhodnutí předseda mezinárodní poroty Arild Erikstad.

Cenu České televize převzal z rukou generálního ředitele Petra Dvořáka režisér Christian Berger za svůj snímek Schumann v divadle Pier 2. „Tvůrci pořadu dokázali zcela netradičními a výsostně filmovými postupy dokonale přiblížit hudbu symfonií Roberta Schumanna,“ zdůvodnil rozhodnutí generální ředitel Petr Dvořák.

Český křišťál v kategorii Performing Arts porota udělila britskému snímku Svět Matthewa Bournea. Podle poroty film dokonalým způsobem oslavuje tohoto mistrovského choreografa a za pomoci projekcí, animací a intimního způsobu natáčení stylově a poutavě představuje to nejlepší z jeho díla. Mezi dokumenty zvítězil a Český křišťál vybojoval německý snímek John Cage: Cesty zvuku. Film je vynikající poctou jednomu z nejvlivnějších umělců 20. století. Jeho tvůrcům se podařilo odhalit zvídavost, humor a lidskou stránku Johna Cagea. Dokument atraktivním způsobem přibližuje avantgardní hudební postupy i širšímu publiku.

Ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97 získal koprodukční snímek České televize Giuseppe Scarlatti: Kde je láska, je i žárlivost režiséra Ondřeje Havelky. Nadace odměnila jeho film nejen za skvělou popularizaci barokního díla z českokrumlovského archivu, ale především za vtipné
 a nápadité televizní podání. Zvláštním uznáním porota ocenila film Soundbreaker – Lamač zvuku, jenž sleduje dobrodružství jednoho z nejodvážnějších umělců světa, finského akordeonisty Kimma Pohjonena. Britský snímek Macbeth získal Cenu diváků.

„Letošní festival se podařil. V doprovodném programu jsme nabídli skutečné hudební a taneční lahůdky a diváci jejich výběr opravdu ocenili. To potvrdila i vysoká návštěvnost. Během pěti festivalových dnů na Žofín dorazily zhruba tři tisíce návštěvníků,“ zhodnotil letošní televizní přehlídku ředitel festivalu Vítězslav Sýkora s tím, že úroveň snímků rok od roku stoupá. Na 700 akreditovaných návštěvníků si ve videotéce přehrálo více než 1000 nosičů. Nejpůjčovanějšími tituly byly německý snímek Lines Ballet Alonza Kinga, francouzský Magnificat a španělský dokument Zadní strana.

Největšími hvězdami letošního ročníku byli primabalerína Daria Klimentová a ruský choreograf Boris Eifman. Dariu Klimentovou do Prahy doprovodil její taneční partner z Anglického národního baletu Vadim Muntagirov. „Byl jsem nesmírně dojat obrovskou láskou a uznáním, s jakým se Daria setkala ve své vlasti. Češi vědí, jak respektovat umělce,“ řekl britský taneční kritik Graham Watts, který
 o Darie píše knihu.

Mezinárodní televizní festival Zlata Praha je jediným festivalem, který od roku 1964 nepřetržitě přímo organizuje, zajišťuje a financuje Československá a později Česká televize. Vedle Prix Italia a Rose d´Or tak patři k nejstarším televizním festivalům na evropském kontinentě. Po řadě proměn je dnes vyprofilován jako světově jedinečný, prestižní festival, prezentující nejlepší světové televizní hudební a taneční pořady a filmy napřič hudebními žánry. V současné době je tak zároveň jediným festivalem, který je věnován výhradně hudebním a tanečním pořadům a filmům, kde základní premisou je vysoká umělecká kvalita.