Je to poprvé, co se státy rozhodly omezit užívání výbušných zbraní se širokou oblastí účinku v osídlených oblastech. 

Naše století je bohužel poznamenáno tzv. návratem války do měst: ve větší míře než dříve se bojuje v zastavěných oblastech, což znamená přímé ohrožení civilního obyvatelstva a civilní infrastruktury. Důvodem není zpravidla zločinný úmysl útočících ozbrojených sil, ale to, že po řadu desítiletí byly vojáci cvičeni na boj především v prostoru s nízkou koncentrací civilistů a tomu odpovídá i jejich výzbroj výbušnými zbraněmi, v nichž dominují ty, které mají širokou oblast účinku – vícehlavňové raketomety, těžké dělostřelectvo, velkorážné minomety, neřízené rakety a podobně – takové zbraně jsou vhodné v oblastech s nízkou koncentrací civilistů, kdy i s nimi lze dosáhnout rozlišování mezi civilními a vojenskými objekty. Hůře to však jde právě v zastavěných oblastech, následky jsou však pro civilisty tragické.

Za podpory Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) iniciovala irská vláda a entity OSN vznik Politické deklarace o posílení ochrany civilního obyvatelstva před humanitárními dopady výbušných zbraní v obydlených oblastech  (EWIPA).

Zítra začíná v Dublinu schvalovací konference, na které mohou státy k Deklaraci připojit svůj podpis. Učiní tak přinejmenším 50 členských států OSN – včetně např. Alžírska, Austrálie, Brazílie, Francie, Japonska, Jižní Koreje, Kanady, Kuvajtu, Německa, Senegalu, Spojených států amerických, Švýcarska nebo Velké Británie. Podpis plánuje připojit i Česká republika.

Deklarace sice nezakládá žádné nové závazky z mezinárodního humanitárního práva – státy se v ní přihlašují k již existujícím normám chránících civilisty a civilní objekty v době válek, včetně např. neumísťování vojenských objektů do blízkosti civilních, k zákazům nerozlišujících a nepřiměřených útoků, zdůrazňují preventivní opatření před a během útoku včetně výběru vhodných zbraní a způsobu jejich použití, ale také se v ní státy přihlašují k praktickým doporučením Mezinárodního výboru Červeného kříže týkajících se používání výbušných zbraní se širokou oblastí účinků (MVČK vypracoval sérii doporučení pro politiky i ozbrojené síly , které mohou účinné omezit nebezpečí pro civilisty z vojenských operací v obydlených oblastech).

Padesát států ale nestačí. K široké podpoře vyzvali státy společně prezidentka MVČK Mirjana Spoljaric Egger a představitelé tří entit OSN – Vysoký představitel OSN pro otázky odzbrojení Izumi Nakamitsu, zástupce generálního tajemníka OSN pro humanitární otázky a koordinaci pomoci Martin Griffiths a výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell.

Prezidentka MVČK zdůraznila, že státy tak poprvé přistupují k omezení užívání výbušných zbraní v osídlených oblastech, což je uznání kritické závažnosti tohoto problému. Schválením a věrným prováděním této nové politické deklarace mohou státy jít cestou ke zmírnění utrpení obyvatelstva a prosazování mezinárodního humanitárního práva, což je zcela zásadní pro uchování našeho společného lidství, dodala.

Deklarace: ZDE
Doporučení MVČK: ZDE