Ve většině regionů se zvýšil objem hrubého domácího produktu, ve všech rostly průměrné měsíční mzdy. 

Detailní pohled na data o ekonomické a sociální situaci obyvatel všech 14 krajů přináší nově vydaná publikace Srovnání krajů v České republice 2022. „Vedle dat za kraje jsou zde uvedeny vybrané údaje o regionech soudržnosti NUTS 2, okresech, správních obvodech a několik ukazatelů o jednotlivých obcích. Nechybí ani grafy, kartogramy a poměrně podrobná metodika jednotlivých statistik. Novinkou je několik tabulek se základními výsledky Sčítání 2021, údaje o výdajích zdravotních pojišťoven nebo vývoji cen bytů a rodinných domů,“ vysvětlila Eva Krumpová, 1. místopředsedkyně ČSÚ.

Do publikace jsou zahrnuty i výsledky voleb do zastupitelstev obcí a do Senátu, které se uskutečnily v roce 2022.

Přírůstek počtu obyvatel byl v roce 2021 zaznamenán v osmi krajích ze čtrnácti. Absolutně nejvyšší byl v nejlidnatějších krajích, a to ve Středočeském a Praze, naproti tomu počet obyvatel nejvíce poklesl v Moravskoslezském, relativně pak v Karlovarském kraji.

Hrubý domácí produkt (ve srovnatelných cenách) meziročně vzrostl v roce 2021 ve všech krajích s výjimkou Karlovarského a Kraje Vysočina. Nejvíce v Moravskoslezském (+6,4 %) a Královéhradeckém (+5,5 %). Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla v Praze 46 452 Kč, zatímco v Karlovarském kraji jen 33 180 Kč.

Plný měsíční starobní důchod (plný, bez pozůstalostního) činil v Praze v průměru 16 467 Kč, naproti tomu v Karlovarském kraji to bylo 14 918 Kč.

Internet používalo v Praze 86,9 % domácností, zatímco v Ústeckém kraji jen 78,0 % a v Olomouckém kraji 79,0 % domácností. K internetovému bankovnictví sloužil internet osobám ve věku 16 a více let nejvíce v Praze (73,5 %) a nejméně v Jihočeském kraji (61,9 %). Online nakupování nejvíce propadli Pražané (78,4 %).

Počet registrovaných trestných činů v přepočtu na 1 000 obyvatel byl nejvyšší v Praze (27,7), naopak nejnižší ve Zlínském kraji (8,4). Největší dopravní nehodovost byla zaznamenána v Ústeckém kraji (14,0 nehody na 1 000 obyvatel), naproti tomu nejnižší v Jihomoravském kraji (5,4 nehody na 1 000 obyvatel).

Vybrané údaje o krajích mohou čtenáři porovnávat také pomocí webové aplikace s animovanými grafy a kartogramy ZDE.