Stane se tak u příležitosti Dne větrné energie, který zaštiťuje Česká společnost pro větrnou energii. Mnohé obce na Vysočině řeší možnost zapojit se do rozvoje větrné energetiky, posílit tak svou energetickou soběstačnost a vylepšit obecní rozpočty. ČEZ jim nabízí férové podmínky, podíl ve společné projektové firmě a pomoc při posilování jejich energetické nezávislosti.

Kompletní informace o výstavbě, fungování a užitečnosti větrných elektráren, možnost prohlídky technologií elektrárny ve spodní části vnitřního tubusu, přednáška odborníka v oboru větrné energie, možnost jízdy elektromobilem nebo atrakce pro děti i dospělé – to jsou hlavní magnety čekající na návštěvníky Dne větrné energie. Akce se koná už tuto sobotu 22. června od 10 do 16 hodin u výše položené elektrárny nad obcí Věžnice poblíž Polné (Kraj Vysočina, okres Havlíčkův Brod, poblíž Polné, GPS 49° 31' 03" N, 15° 40' 53" E). Pro návštěvníky je zajištěno parkování a občerstvení.

„Věříme, že právě osobní zkušenost je cestou, která pomůže lidem udělat si vlastní názor na přínos větrné energetiky a rozptýlit některé pochybnosti s ní spojené. Proto jim nabízíme možnost navštívit třeba během rodinného výletu větrné turbíny na Vysočině a diskutovat o nich společně s místními lidmi i odborníky. Je to v souladu s naším záměrem, aby se elektrárny staly přirozenou součástí zdejšího prostředí a za své je vzali obyvatelé i návštěvníci kraje,“ říká ředitel provozu obnovitelných zdrojů společnosti ČEZ Petr Zelenka.

Každý z dvojice strojů REpower MM92 vyrábějící bezemisní elektřinu u Věžnice má výkon 2,05 MW a výšku 126 metrů. Rotor umístěný ve výšce 80 metrů má průměr 92,5 metru. Větrné turbíny jsou součástí zdejší krajiny na pomezí Jihlavska a Havlíčkobrodska od roku 2009 a každoročně přispívají do rozpočtu obce.

„U nás ve Věžnici bylo důležité, že elektrárny chtěla sama obec, byl to původně náš projekt. Taková investice by ale byla velmi složitá. Proto zastupitelstvo rozhodlo, že se obrátí na silného partnera se zkušeností v energetice. Vybralo ČEZ, který projekt odkoupil. Smlouva nám umožňuje podílet se na zisku z provozu turbín, a vylepšovat tak rozpočet o stovky tisíc korun ročně. Občanům tak díky tomu můžeme přispívat na svoz odpadu, vodné a stočné. Za téměř 15 let provozu si lidé v obci na větrné elektrárny zvykli, z vlastní zkušenosti můžu říct, že je člověk časem přestane vnímat,“ říká starosta Věžnice David Drahoš.

Větrné elektrárny jsou na Vysočině aktuálním tématem i v současnosti, kdy celá Česká republika řeší transformaci energetiky a náhradu dosluhujících uhelných elektráren bezemisními ekologickými zdroji. Vysočina má ideální větrné podmínky a řada obcí tu zvažuje své zapojení do projektů výstavby nových větrných turbín. Jednou z nich je Velká Losenice na Žďársku, která už loni podepsala s ČEZ smlouvu o spolupráci při rozvoji větrných elektráren.

„ČEZ nám nabídl vytvoření společné projektové firmy s podílem obce ve výši pěti procent a z toho plynoucí pravidelné roční příjmy v řádu milionů korun. Od samého počátku také budeme mít celý projekt pod kontrolou a současně se na nás nebude vztahovat žádné podnikatelské riziko. Momentálně jsme v přípravné fázi, čeká nás shromažďování podkladů nebo měření větrného potenciálu. Věříme, že pro další rozvoj Velké Losenice budou větrné elektrárny přínosem, většina našich občanů to vidí podobně,“ říká starosta Velké Losenice Radek Pátek.

ČEZ nabízí nejen realistické a férové podmínky, více než 20 let zkušeností s výstavbou, provozem i ekologickou likvidací elektráren, ale také podporu partnerských měst a obcí při posilování jejich energetické nezávislost. Jedním z hlavních bodů Smlouvy o spolupráci je vzájemná součinnost při rozvoji. V návaznosti na vydání územního rozhodnutí založí ČEZ a příslušná obec obchodní společnost s 5% podílem obce. Díky spoluvlastnictví tak mají obce z elektrárny profit hned od samotného počátku. Těží ze společného projektu po celou dobu fungování větrného parku. Náležet jim částečně budou i příjmy z provozu.

Víte, že…

• Nejtěžší částí věžnických turbín je 70tunový horní díl (tzv. gondola) a celá elektrárna má hmotnosti 254,8 tun?
• Špička listu se při maximálních otáčkách točí rychlostí 250 km/hod?
• Rotor se pohybuje v pracovních otáčkách v rozmezí od 7 do 16 ot/min?
• Při výstavbě elektrárny je třeba bezprostředně po vztyčení nejhořejší části tubusu instalovat na její vrchol gondolu? Jinak by při silnějším větru hrozilo rozkmitání celé konstrukce.