„Násilí na ženách je vážný trestný čin a je v Evropě velmi běžný. Ženy a dívky jsou s ním každý den konfrontovány ať už je to doma, na veřejnosti nebo na sociálních sítích,“ vysvětlila švédská poslankyně za lidovce Anna Maria Corazza Bildt, proč Parlament žádá, aby EU urychleně přistoupila k Istanbulské úmluvě.
Istanbulská úmluva
Úmluva Rady Evropy o předcházení a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (Istanbulská úmluva) je prvním právně závazným regionálním nástrojem v Evropě, který se komplexně zabývá různými formami násilí na ženách, jako je psychologické násilí, nebezpečné pronásledování, fyzické násilí, sexuální násilí a sexuální obtěžování. Stanoví sankce pro pachatele a opatření k předcházení násilí a na pomoc jeho obětem.
Úmluva vstoupila v platnost už v srpnu 2014, ale ačkoliv ji všechny státy EU podepsaly, k dnešnímu dni ji ratifikovala a zavedla do svého zákonodárství pouze polovina z nich. Česká republika bohužel není mezi nimi.
Násilí na ženách: diskriminaci a porušování lidských práv
Proč Parlament na ratifikaci úmluvy tolik stačí? „Násilí na ženách je extrémní formou diskriminace a porušení jejich lidských práv. Je důležité, aby EU Istanbulskou úmluvu ratifikovala, protože ta zahrnuje konkrétní opatření na prevenci násilí, ochranu obětí a stíhání pachatelů,“ vysvětlila francouzská sociální demokratka Christine Revault D’Allone Bonnefoy
Citované poslankyně jsou společně zpravodajkami usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva