„Nejnižší věk pacientů v našem centru byl něco pod 40 let, kdy šlo o monogenně dědičnou, tzv. familiární formu Alzheimerovy nemoci. Vzniká v důsledku mutace v důležitých genech a týká se zhruba jednoho procenta všech případů,“ říká vedoucí lékařka Centra pro kognitivní poruchy MUDr. Lenka Krajčovičová, Ph.D., a dodává, že většina pacientů je starších šedesáti let. Podle studií realizovaných v USA se nemoc vyskytuje častěji také u afroamerického a hispánského etnika.

V případě zmiňované dědičné formy se bohužel chorobě předejít nedá, v rozvoji tzv. sporadické formy v pozdějším věku ale hrají důležitou rizikové faktory, které člověk do určité míry ovlivnit může. „Faktory jako věk nebo rodinnou zátěž sice také nezměníme, zdravým životním stylem ale můžeme riziko rozvoje Alzheimerovy nemoci významně snížit. Je tedy potřeba se zdravě stravovat a vyvarovat se zvyšování hmotnosti, mít dostatek pohybu a udržovat si sociální i mentální aktivitu,“ doporučuje MUDr. Lenka Krajčovičová. Nebezpečné pro rozvoj nemoci je kromě obezity, cukrovky a vysokého krevního tlaku a cholesterolu také kouření a opakované úrazy hlavy.

„Pokud má někdo podezření, že u něj Alzheimerova nemoc započala, v prvním kroku by měl navštívit svého praktického lékaře. Ten provede alespoň základní vyšetření krve a skríningový test kognitivních funkcí. Pokud se podezření potvrdí, došetří dotyčného specialista,“ vysvětluje lékařka.

Odborníci nemocnému mohou nasadit léky na paměť, tzv. kognitiva. „Jedná se o léčbu symptomatickou, tedy mírnící příznaky, která bohužel nedokáže nemoc zastavit,“ podotýká Lenka Krajčovičová. „Jako centrum ale máme také možnost klinického zkoušení nových léků, které cílí na patologické mechanismy rozvoje nemoci. Doufáme, že v brzké době budeme mít i možnost centrového podávání takovéto léčby hrazené z pojištění,“ uzavírá s mírným optimismem.