Jedním z vysoce probíraných témat dnešní doby je neustávající sucho v krajině. Zatímco v loňském roce přišlo až se začátkem května, letos jsme již v dubnu mohli v řekách a potocích sledovat rekordně nízké průtoky. Nízké hladiny podzemní vody, vyšší teploty přispívající k výparu a menší množství zásoby vody ve sněhu vytváří kompletní sucho v krajině. A jak se k tomuto problému staví naše vláda? Místo zlepšení kvality toků, revitalizací a investic do kvalitnějšího zemědělství podporuje spíše další zabetonování krajiny a pomáhá se zrychlením odtoku vody pryč.

Se suchem se ustavičně potýkáme již šestým rokem. Největší zasáhlo naše území v letech 2015 a 2018, rok 2020 má zatím našlápnuto k překonání obou. Slovy samotného ministra životního prostředí Richarda Brabce: „Deficit je za těchto 6 let tak obrovský, že skutečně v řadě oblastí přesahuje 1000 litrů na metr2.” V mnoha obcích je již v platnosti omezení používání vody. S vyprahlou půdou se výrazně potýká i naše zemědělství – zemědělské sucho postihlo již 98 % našeho území. Přesto však Ministerstvo zemědělství v pondělí 11. května  představilo 31 nových lokalit vyhrazených pro akumulaci povrchových zdrojů vody čekajících na schválení. V generelu míst vyhrazených pro povrchovou akumulaci vod je již 65 lokalit (schválených v roce 2001). Toto rozšíření generelu podpořil i ministr životního prostředí Richard Brabec.

Vybudováním betonových přehrad se však tyto problémy nevyřeší a jejich velká část se s nedostatkem srážek také ocitne na suchu. Jediným dlouhodobým řešením je celoplošná zádrž vody v krajině pomocí změny skladby lesů, zvětšení plochy lesů a zvýšení podílu nelesní zeleně částečným znefunkčněním meliorací, které tak místo rychlého odvedení z krajiny vodu zadrží v nových mokřadech, tůních, rybnících, poldrech a zejména zadržení vody v nivách návratem většiny toků zpět do přírodě blízkého stavu (normální profil koryta, meandry, záplavové nivy). 

Jednou z aktuálně připravovaných přehrad je i Skalička na řece Bečvě. Důvodem výstavby je hlavně protipovodňová ochrana pro Přerov. Adekvátní alternativou se stejným efektem protipovodňové ochrany i trvalejší variantou prevence sucha je návrh Hnutí DUHA Olomouc na boční poldr. Boční poldr přispívá ke snížení rizika sucha v krajině. Lesy, louky i tůně navrhované uvnitř poldru pomáhají k zasakování vody do podzemních zásobníků. Z nich se voda uvolňuje v období sucha. Takováto zdravá krajina pak zadržuje mnohem více vody než vybetonované přehrady. Řeka Bečva také patří mezi největší štěrkonosné řeky u nás. Svou energii si vybíjí pohybem štěrků. Při přehrazení řeky se štěrky budou nejen usazovat nad přehradou a bude nutné je uměle bagrovat. Řeka navíc nebude mít kde si svou energii vybíjet, zahloubí se více do země a tím se způsobí i snížení hladiny podzemní vody (což dále povede například k vysychání studní). Sám ministr zemědělství Miroslav Toman na květnové tiskové konferenci potvrdil, že stav Bečvy se zhoršil ze silně na mimořádně podnormální. Kde by se tedy voda v přehradě brala?

Pro více informací o plánované výstavbě přehrady Skalička navštivte stránky ZDE, kde je možné podepsat elektronickou petici pro zachování toku řeky Bečvy bez přehrad a podpořit tak variatu bočního poldru.