Hospodářská komora již minulý týden uplatnila několik zásadních připomínek.

Za prvé, chceme vyšší zastropování maximální podpory na jednoho zaměstnance.

Problémem totiž je, že výše příspěvku přepočítaná na jednoho zaměstnance by měla být „zastropována“ příliš nízko. Stát se sice chystá v případech mimo nařízenou karanténu přispívat na vyplácené náhrady mezd 50 nebo 80 %, jenže tato nahrazovaná měsíční mzda bude limitována mediánem, tedy částkou 31 tisíc Kč. Stát tak bude po přepočtu vyplácet nejvýše něco přes 24 tisíc korun měsíčně.

„A to je problém. Firmy dnes s vyššími mzdami – a nemusí to být ani výrazně nadprůměrné mzdy – by tak dostaly od státu relativně méně. Firmy s vysoce kvalifikovanými zaměstnanci a s vyspělými technologiemi budou tak silně znevýhodněné. Přitom právě tyto firmy přece chceme nejen udržet, ale i rozvíjet, to už několikrát vláda v minulosti deklarovala,“ upozornil na rozpor programu s dřívějšími prohlášeními vlády prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Ten proto navrhuje limit programu zvýšit na 36 tisíc korun měsíčně, tedy na úroveň celorepublikové průměrné mzdy, anebo jej odvozovat od konkrétní průměrné mzdy v podniku.

Za druhé, nechceme, aby zaměstnavatel odváděl z náhrady mezd ještě sociální a zdravotní pojištění. „To fakticky snižuje váhu státního příspěvku na celkových mzdových nákladech firem. Proč? Protože z každé obdržené stokoruny zaměstnavatel obratem státu odvede 34 korun. Proto žádáme, aby stát dočasně zrušil měsíční odvody pojistného, přechodně je výrazně snížil nebo je alespoň na půl roku odložil s postupným splácením v následujících letech. A to plošně pro všechny zaměstnavatele. Dokážeme si alternativně představit, že by stát příspěvek navýšil o částku plně kompenzující vlastní pojistné odvody zaměstnavatele,“ uvedl Dlouhý.

Za třetí žádáme, aby kurzabeit byl rozšířen i na nepřetržité provozy, např. hutě, sklárny. Program Antivirus totiž nezohledňuje problémy v těch firmách, které musí udržovat nákladný nepřetržitý provoz, i když je významná část zaměstnanců v karanténě či pečuje o děti. „Příkladem jsou hutě nebo sklárny. Proto trváme na adekvátním rozšíření programu o režim pro zaměstnavatele, kteří objektivně mají ztráty kvůli koronavirové nákaze,“ uzavřel Dlouhý.

Za čtvrté, s ohledem na nakažlivost choroby by administrování příspěvku mělo být jednoduché a pokud možno s úplným vyloučením bezprostředního fyzického kontaktu s pracovníky Úřadu práce.

Podle posledních informací z dnešního rána, že zdá, že návrh ministryně práce a sociálních věcí tyto podněty výrazně zohledňuje. Očekáváme, že vláda na dnešním jednání podnikateli netrpělivě očekávanou metodiku včetně těchto našich podnětů schválí.