Závislost poskytovatelů na přiznání dotací ze státního rozpočtu brání potřebnému rozvoji sociálních služeb; nízká úroveň odměňování má za důsledek, že se řada poskytovatelů sociálních služeb potýká s nedostatkem počtu sociálních pracovníků. Tato skutečnost se promítá v prodlužování čekací doby na umístění v pobytových zařízeních, terénní sociální služby se nerozvíjejí, podpora pečujících osob ze strany státu je nedostatečná.

Pokud nedojde k systémové a systematické změně ve smyslu rozvoje kapacit sociálních služeb pro seniory, čeká nás ještě větší propad v porovnání se zeměmi, které se na stárnutí obyvatelstva a s tím související změny odpovědně připravují. Čeká nás tedy stav blížící se kolapsu, který bude mít dopady i na ekonomiku této země.

V současnosti také v sociálních službách chybí dle informace Asociace krajů České republiky na 3,1 mld. Kč. Chybějící částka je způsobena částečným výpadkem evropských zdrojů, tzv. individuálních projektů, nečekaným zvýšením zvláštních příplatků pracovníků v sociálních službách na základě změny nařízení vlády ze 17. 12. 2018, nedostatečnou kompenzací zvýšení základních platových tarifů, ale i zvýšenými výdaji v souvislosti s probíhající reformou psychiatrické péče. Významná část poskytovatelů sociálních služeb obdržela nižší dotace než v roce 2018, ačkoliv jejich výdaje jsou díky rozhodnutím vlády ČR v oblasti odměňování vyšší.

„Česká republika má podprůměrné, nedostatečné kapacity sociálních služeb (domovy, pečovatelské služby, respitní péče) v porovnání s většinou evropských zemí, ale i dle neuspokojené poptávky po těchto službách, kterou evidujeme. Je celkem jednoduché zpracovat prognózy vývoje potřeb seniorů v příštích letech. Ta čísla jsou alarmující, a pokud budeme dál „dřímat“, pak je to otázka příštích 10 let, kdy přijde kolaps sociální péče v ČR,“ varuje prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a současně prezident Evropské sítě stárnutí Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA.

„Pro ilustraci – pro zajištění potřebného nárůstu kapacity v domovech pro seniory a v domovech se zvláštním režimem do r. 2035 by bylo potřeba vybudovat v každém správním obvodu obce s rozšířenou působností v tomto období v průměru 289 míst. Provedené propočty potřeby počtu pracovníků ukazují, že pro zachování stávající úrovně vybavenosti jednotlivých typů služeb sociální péče do r. 2035 by bylo nutno zvýšit počet pracovníků v těchto službách o cca 50 tis. osob. Pokud by byl do očekávaného vývoje počtu pracovníků promítnut očekávaný vývoj jednotlivých typů služeb sociální péče, potom by se celkový počet pracovníků v těchto službách mohl zvýšit o dalších 19 tis. osob, tzn., že by se počet pracovníků ve službách sociální péče v podstatě zdvojnásobil. Je proto zřejmé, že je potřeba urychleně iniciovat vznik nových a výrazné rozšíření stávajících studijních oborů na středních a vysokých školách orientovaných na výuku sociální práce a ošetřovatelství tak, aby i nadále sociální služby byly poskytovány na úrovni odpovídající současné době,“ doplňuje doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.

„Velkou souvislost se sociálními službami má i posuzování zdravotního stavu, které je nutné pro získání invalidity, příspěvku na péči, průkazu pro osoby se zdravotním postižením a zdravotních pomůcek. Od občanů, ale i od odborné veřejnosti dostávám nespočet podnětů na nedodržování lhůt a častou změnovost posouzení. Vůbec bych se nedivila, kdyby lidé z těchto důvodů masově podávali žaloby na stát. Ten tu má být pro občany a ne proto, aby jim v době, kdy potřebují energii na boj s nemocí, přinášel další stres. Je pro mě velmi frustrující, když se dozvídám další a další příběhy lidí, kteří se kvůli špatně fungující službě státu dostávají do existenčních potíží, které jim brání zajistit si adekvátní sociální službu. Dlouhodobě jako Výbor pro sociální politiku PSP ČR bezvýsledně apelujeme na MPSV na revizi organizace a kritérií posuzování zdravotního stavu,“ přidává poslankyně Parlamentu ČR Ing. Radka Maxová.

„Naši starostové se s nedostatečnými kapacitami sociálních služeb setkávají dnes a denně. Nejde jen o místa v klasických domovech pro seniory, ale protože chceme seniory zanechat v jejich přirozeném prostředí, v místech, kde jsou zvyklí a žijí řadu let co nejdéle, jsou potřeba pečovatelské služby či denní stacionáře, kde by se zdravotnický personál kvalitně postaral o starší spoluobčany tak, aby si mohly rodiny, které o ně pečují, odpočinout nebo zařídit jiné potřebné věci. Také je nutné, aby stát podporoval hospicovou péči, která může výrazně zvýšit komfort a kvalitu závěra života, ať už se jedná o pomoc v domácím prostředí nebo přímo v hospici,“ zdůrazňuje předseda Svazu měst a obcí České republiky Mgr. František Lukl, MPA.

Jako základní opatření pro rozvoj sociálních služeb v ČR ve smyslu přípravy na probíhající změny, ale i tvorbu dostatečných kapacit i pro současné seniory vyzývá Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR k:

1. Zásadnímu navýšení investičního programu Rozvoj a obnova materiálně-technické základny sociálních služeb tak, aby umožnil rozvoj nových kapacit sociálních služeb zejména pro seniory (pobytové, ambulantní, terénní).
2. Centrální koordinační funkci budování kapacit sociálních služeb a reformě financování tak, aby systém financování sociálních služeb reagoval na zvyšující se poptávku.
3. Odstranění regulačních mechanismů u soukromých poskytovatelů sociálních služeb, kteří nedostávají žádné státní dotace (po vzoru západoevropských zemí, ale i oblasti zdravotnictví a školství v ČR).