Dnes po 16. hodině začne první čtení novely zákona o obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Novelou poslanci a poslankyně kromě technických pravidel rozhodnou, jestli budou desítky miliard korun [1] směřovat domácnostem, obcím či firmám na smysluplné projekty, nebo se utopí v umořování dluhu státního rozpočtu.

Ekologické a rozvojové organizace varují, že aktuální návrh směřuje velkou část finančních prostředků na pouhé lepení děr ve státním rozpočtu, přitom jsou potřeba na pomoc domácnostem s úsporami energií a výrobou čisté energie, pomoc „uhelným“ krajům s restrukturalizací a také pomoc rozvojovým zemím se zvládáním dopadů změny klimatu. Existuje riziko, že část peněz (určených na potřebný rozvoj obnovitelných zdrojů) bude přerozdělena netransparentním a neefektivním způsobem. rozdělování.

Ministerstvo životního prostředí navrhuje omezit roční financování projektů jako je například i Nová zelená úsporám z dosavadních 12 na 8 miliard korun, přestože se výnosy aukcí povolenek [2] zásadně zvyšují, vzhledem k výraznému růstu ceny emisní povolenky na trhu (v aukcích). Rozvojové a ekologické organizace žádají, aby částka byla naopak zvýšena a úplně nejlépe směřovaly všechny výnosy do smysluplných projektů. Shodují se na tom například s Ministerstvem průmyslu, které v meziresortním připomínkovém řízení také navrhlo omezení ve výši 12 miliard zrušit. Nově budou peníze potřeba například i pro pokračování úspěšných kotlíkových dotací a kotlíkových půjček, které už nemají zajištěné financování z fondů EU.

MŽP také navrhuje využít další balík povolenek [3] v rámci tzv. modernizačního fondu na financování rozvoje obnovitelných zdrojů energie. To je smysluplný přístup a ekologické organizace to vítají. Návrh MŽP však počítá, že až 135 miliard v příštích 10 letech bude rozdělovat úzká skupina 5 úředníků [4]. Ekologické a rozvojové organizace považují takovou radu za netransparentní a politicky či korupčně snadnou ovlivnitelnou. Navrhují, aby rozdělování peněz řídil orgán fungující na bázi osvědčených monitorovacích výborů fondů EU, kde jsou členy i zástupci opozice, obcí, krajů, akademické sféry, podnikatelů, odborů či nevládních organizací. 

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA a člen Rady Klimatické koalice, řekl: „Vláda by měla využít toho, že dostane peníze nejen od českých znečišťovatelů, ale také balík ze speciálního fondu EU na modernizaci energetiky. Utopit tyto peníze ve státním rozpočtu, ale i rozdělovat je neefektivně by byla veliká chyba. Miliony domů je stále potřeba zateplit, vybavit fotovoltaickými panely na střechu, statisíce potřebují vyměnit starý uhelný kotel či kamna. Obce potřebují posilovat svoji energetickou nezávislost a stát musí více pomáhat s restrukturalizací krajů, kde se stále těží uhlí, ale také chudým zemím, kde změna klimatu způsobuje daleko větší škody, než u nás.“

Pavel Přibyl, ředitel FoRS - Českého fóra pro rozvojovou spolupráci řekl: “Pařížská dohoda počítá s tím, že bohatší státy pomohou zemím globálního Jihu se zvládáním dopadů změny klimatu částkou minimálně sto miliard dolarů ročně. Ve výši poskytovaných financí ale ČR zaostává za ostatními dárci. V posledním hodnoceném roce, 2016, poskytla pouze necelých 205 milionů korun, to je v přepočtu na hlavu  12x méně než Belgie nebo 2x méně než Estonsko. Vláda musí rozhodnout o nové výši našeho příspěvku do Zeleného klimatického fondu a nejpozději na podzim 2019 tento závazek potvrdit v rámci formálního procesu doplňování fondu. Prosazujeme, aby výše českého příspěvku ve vztahu k HDP byla  alespoň dvojnásobná oproti období let 2015 až 2019. Část prostředků je potřeba zajistit z výnosů z obchodování s emisními povolenkami.”