V médiích tak spíš rezonuje názorová diskuse mezi několika tábory odborných spolků a organizací, které diskutují nad svými subjektivními názory.

„Hlavní město se opět dostalo do názorové třenice odborníků, kteří k rekonstrukci vyjadřují své vlastní postoje. Praha se v rámci rekonstrukce také spolehla na odborný dohled a názor odborníků z Národního památkového ústavu, kteří musí podle zákona tento dohled provádět. V případě jakýchkoliv nežádoucích kroků by tento orgán jistě zasáhl a situaci napravil, proto Praha kritiku důrazně odmítá,“ uvedl ředitel Magistrátu hlavního města Prahy Martin Kubelka.

Rekonstrukcí se v rámci svých kompetencí zabývala i památková inspekce Ministerstva kultury ČR, která neshledala pochybení. Závazná stanoviska byla vydána v souladu s vyjádřením Národního památkového ústavu (NPÚ) územním odborným pracovištěm v Praze. Zakázka byla provedena zcela v souladu s platnou legislativou a byla jedinou možnou cestou, jak dostát zárukám na hotové dílo a koordinovat provádění prací za dodržení technologických postupů.

Na rekonstrukci také dohlížel stavební dozor, který se uskutečnil standardním způsobem prostřednictvím externího technického dozoru stavebníka za dohledu odborných pracovníků NPÚ a odboru památkové péče pražského magistrátu, který jednotlivé restaurátorské záměry schválil a připustil závaznými stanovisky za stanovených podmínek.

Clam-Gallasův palác se po obsáhlé rekonstrukci trvající čtyři roky otevřel veřejnosti na podzim loňského roku. Komplexní rekonstrukce se týkala jak interiérů paláce, tak i jeho dvora a fasády. Hlavní město zaplatilo za jeho přeměnu přibližně 470 milionů korun bez DPH. Prostory mimo jiné využívá Muzeum hl. m. Prahy pro výstavy. Rekonstrukce Clam-Gallasova paláce získala prestižní ocenění Stavba roku 2022.