Oproti stavu na konci května došlo k očekávanému vyrovnání periodicky se opakujících vlivů na příjmové i výdajové straně, v důsledku kterých došlo k pro měsíc květen typickému zhoršení. Nadále však přetrvává negativní meziroční vliv prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů, po jehož očištění by byl schodek po prvních šesti měsících roku meziročně nižší, a to o 5,6 mld. Kč. Důvodem je zejména skutečnost, že v průběhu prvního pololetí loňského roku získal státní rozpočet z EU o 20,4 mld. Kč více, a to v rámci závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007–2013.

Navíc se v letošním roce projevuje vyšší schopnost realizovat společné programy EU, kdy výdaje na tyto platby dosáhly 57,7 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 13,7 mld. Kč, tj. o 31,2 %. Tyto výdaje mají pozitivní dopad i na výši investic poskytovanou ze státního rozpočtu.

Kromě tohoto mimořádného vlivu jsou důvody meziročního vývoje dány předfinancováním řady výdajů plánovaných na celý rok 2019 již v prvním pololetí roku. Například do rozpočtu Evropské unie bylo letos odvedeno již 59,5 % plánované částky, státním fondům směřovalo již 59 % plánu a územním samosprávám bylo od ledna do konce června převedeno již 77,5 % rozpočtu investičních transferů.

Nejvýraznější vlivy na straně příjmů

Příjmy státního rozpočtu bez vlivu prostředků z EU a FM a bez započtení privatizačních prostředků (18 mld. Kč) meziročně vzrostly o 44,4 mld. Kč, tj. o 7,1 %.

Nejdynamičtěji rostoucími daňovými příjmy byla opět daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (placená plátci), jejíž 13,3% tempo spolu s 8,2% růstem příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení zvýšily příjmy státního rozpočtu meziročně o 28,6 mld. Kč. Vysoké měsíční přírůstky inkasa u daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky jsou způsobeny termínem pro odevzdání daňových přiznání za předchozí kalendářní rok a související úhradou daně z příjmů a úhradou záloh na daň. Stejně tak i v meziročním srovnání byly i u těchto dvou daní zaznamenány vysoké nárůsty. Inkaso daně z přidané hodnoty, zatížené jednorázovými negativními efekty z ledna a února tohoto roku (nižší počet pracovních dní ovlivňující zejména inkaso daně ze služeb, vrácení nadměrných odpočtů z minulého roku, stejně jako obecně nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů v důsledku efektivnější kontrolní činnosti finanční správy) v posledních měsících dohánělo zmiňovaný výpadek inkasa z počátku roku. Celkové inkaso je tak od počátku roku už o 4,0 mld. Kč vyšší.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery byly meziročně vyšší o 15,1 mld. Kč, z čehož ovšem příjmy z prostředků EU a FM snižovaly inkaso o 6,6 mld. Kč.

Nejvýraznější vlivy na straně výdajů

Sociální dávky se vyvíjejí v souladu se schváleným rozpočtem, podobně jako výdaje na platy. Na druhou stranu byla v první polovině roku předfinancována již velká část transferů, z nichž některé přechodně ovlivňují i relativně vysoký meziroční růst. Například neinvestiční transfery uzemním samosprávným celkům i příspěvkovým apod. organizacím byly vyplaceny z více než 65 %. Neinvestiční transfery neziskovým apod. organizacím byly vyplaceny dokonce z téměř 70 % rozpočtu. Do rozpočtu Evropské unie bylo letos odvedeno 59,5 % plánované částky, tedy meziročně o 6,7 mld. Kč více. Státním fondům v podobě neinvestičních transferů (hlavně Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na společnou zemědělskou politiku) směřovalo 59 % plánu a neinvestiční transfery podnikatelským subjektům byly vyplaceny téměř z 57 % rozpočtu.

Z kapitálových transferů převedl státní rozpočet od ledna do konce června 83 % plánovaných investičních transferů podnikatelským subjektům a 77,5 % rozpočtu transferů územním samosprávným celkům.

Příjmy státního rozpočtu – podrobný komentář

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení dosáhlo 641,1 mld. Kč a meziročně vzrostlo o 40,6 mld. Kč, tj. o 6,8 %.

Celkové inkaso DPH ve výši 135,5 mld. Kč bylo v prvním pololetí meziročně vyšší o 4,0 mld. Kč, což znamenalo meziroční růst o 3,0 %. Inkaso DPH za prvních šest měsíců tohoto roku tlumil vývoj DPH v lednu a únoru, kde se projevily jednorázové faktory jako nižší počet pracovních dnů (dopad na inkaso DPH zejména u služeb), nižší objem zadržovaných nadměrných odpočtů oproti stejnému období minulého roku, což je důsledkem efektivnějšího zacílení kontrolní činnosti finanční správy a jednorázové vyplacení vyšší částky nadměrného odpočtu DPH. Mírně negativní dopad na inkaso má také zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou hromadnou dopravu, které je účinné od února 2019.

V letošním roce není inkaso této daně ovlivněno změnou rozpočtového určení daní. Celoroční plánovaný růst inkasa DPH proti skutečnosti roku 2018 ve výši 6,8 % vychází hlavně z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení. V rozpočtu se počítá se spuštěním 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb a se souvisejícím pozitivním efektem na příjmy státního rozpočtu v odhadované výši 0,7 mld. Kč. Současně se také počítá s negativním dopadem přesunu části některých služeb jako např. úprava a rozvod vody, stravovacích služeb a dalších do nižší 10 % sazby DPH v odhadované výši 1 mld. Kč. Tyto návrhy jsou stále v legislativním procesu.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 75,9 mld. Kč, což bylo o 2,8 mld. Kč, tj. o 3,9 %, více než na konci června 2018.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 39,3 mld. Kč při meziročním růstu o 0,9 mld. Kč, tj. o 2,3 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2018 o 2,4 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje, který je doprovázen rostoucími přepravními výkony i vyšší spotřebou pohonných hmot související s rostoucími příjmy domácností. Celkový růst inkasa však bude nadále negativně ovlivňovat vratka za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu zavedená v roce 2017 a v následujících letech dále novelizovaná.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 27,5 mld. Kč, což bylo meziročně o 1,7 mld. Kč, tj. o 6,5 % více. Výpadek inkasa z počátku roku, který byl způsoben zavedením nového typu značení tabákových výrobků, kdy se plátci daně předzásobili staršími tabákovými nálepkami v průběhu konce roku 2018, byl již plně vykompenzován, když inkaso za březen až červen 2019 dokonce meziročně vzrostlo o 3,9 mld. Kč. Proti skutečnosti roku 2018 počítá rozpočet s poklesem inkasa této daně o 4,6 %. Pro rok 2019 není plánováno navyšování sazeb této daně, s účinností od 1. dubna 2019 je však nově zavedena spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci (dříve ze závislé činnosti) při meziročním růstu o 7,9 mld. Kč, tj. o 13,3 %, zatím dosáhlo 67,2 mld. Kč. Plánovaný meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2018 je odrazem jak pokračujícího vysokého růstu platů a mezd ve veřejném i v soukromém sektoru, zvýšením minimální mzdy, tak i vysoké úrovně zaměstnanosti. Pozitivně se na inkasu projevuje i zavedení elektronické evidence tržeb.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (dříve z přiznání) dosáhlo v průběhu června (stejně jako v roce 2018) kladné hodnoty, což je způsobeno úhradou daně za zdaňovací období roku 2018 a platbou záloh na daň. Část inkasa z tohoto titulu se stejně jako v minulém roce ještě projeví v červencovém inkasu. Inkaso této daně na úrovni státního rozpočtu ve výši 1,7 mld. Kč zaznamenalo meziroční růst o 1,0 mld. Kč. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2018 má pozitivní vliv ekonomický růst a již i celoroční dopad zavedení první a druhé fáze elektronické evidence tržeb. Naopak negativní vliv na celoroční inkaso ve výši 1 mld. Kč lze očekávat z důvodu snížení limitu pro výdajové paušály a současného navrácení možnosti uplatnění vybraných slev na dani u poplatníků uplatňujících paušální výdaje, které má však v meziročním vyjádření nižší negativní dopad. Negativně ovlivní inkaso v roce 2019 nově také zvýšení daňového zvýhodnění na první děti ve výši 0,4 mld. Kč.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo 6,1 mld. Kč, což bylo o 0,5 mld. Kč, tj. o 9,8 %, více než na konci června 2018. V letošním roce nebudou mít na inkaso této daně vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 6 měsíců roku 69,2 mld. Kč, tj. 55,6 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 4,4 mld. Kč, tj. o 6,8 %. V roce 2019 je rozpočet této daně o 5,9 % vyšší než inkaso roku 2018. V červnu se již tradičně projevila nejen úhrada čtvrtletních a pololetních záloh na dani (splatnost 17.6.), ale také úhrada daně za rok 2018 u poplatníků, kteří mají povinný audit nebo jim daňové přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce (splatnost 1.7.). Část inkasa daně z podaných a zaplacených přiznání se tak stejně jako v minulém roce projeví až v červenci. Inkaso daně dosáhlo v samotném červnu 38,1 mld. Kč, což je o 2,5 mld. Kč více než v červnu 2018. Inkaso je meziročně pozitivně ovlivněno ekonomickým růstem a dopadem zavedení elektronické evidence.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které zatím při meziročním poklesu o 1,7 % dosáhlo 6,8 mld. Kč, počítá rozpočet s poklesem proti inkasu roku 2018 o 9,8 %. Inkaso by mohlo být v průběhu roku negativně ovlivněno dopadem návrhu na zavedení osvobození prvního úplatného převodu bytu v rodinném domě, který je ještě v legislativním procesu, s rozpočtovým dopadem v předpokládané výši -0,1 mld. Kč. Na vývoj autonomního inkasa bude mít dále vliv i předpokládaná pozvolná stagnace realitního trhu.

U příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 20,7 mld. Kč, tj. o 8,2 %, dosáhly 272,6 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 8,4 % proti skutečnosti 2018. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2019 o 8,3 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i výrazný růst pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 102,8 mld. Kč (meziroční růst o 15,1 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 59,8 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2018 nižší o 6,6 mld. Kč. Meziroční pokles souvisel se skutečností, že v prvních měsících roku 2018 získal státní rozpočet 20,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007–2013. Proti poklesu působí březnový převod 18 mld. Kč z tzv. privatizačního účtu do příjmů kapitoly VPS, který byl v roce 2018 nulový.

Výdaje státního rozpočtu – podrobný komentář

Celkové výdaje v objemu 764,6 mld. Kč byly o 70,6 mld. Kč, tj. o 10,2 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2018 rozpočet předpokládá jejich růst o 8,4 %. Meziroční růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 22,0 mld. Kč, výdaje na platy v regionálním školství vyšší o 13,7 mld. Kč, neinvestiční transfery státním fondům vyšší o 7,8 mld. Kč a odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 6,7 mld. Kč (Evropská komise požádala ČR v průběhu 1. čtvrtletí na rozdíl od minulého roku o zaslání 4,7/12 rozpočtované částky). Meziročně o 12,5 mld. Kč vzrostly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU/FM a ČR (vč. SZP) zatím dosáhly 65,8 mld. Kč, což bylo o 15,2 mld. Kč více než na konci června 2018.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 601,9 mld. Kč, což je o 8,1 % více než skutečnost dosažená v roce 2018 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 8,9 %). K 30.6.2019 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 299,6 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 22,0 mld. Kč, tj. o 7,9 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 19,0 mld. Kč, tj. o 8,8 %. Výdaje na důchody v roce 2019 rostou i díky zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 118,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 17,0 mld. Kč. Na jejich výši i růstu se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 88,3 mld. Kč. Šlo o zálohy regionálnímu školství na osm měsíců roku ve výši 85,0 mld. Kč (v červnu 2018 to bylo 72,4 mld. Kč) a o dvě čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 3,4 mld. Kč (v červnu 2018 to bylo 2,9 mld. Kč). Mimo to byla již v průběhu ledna převedena z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1,1 mld. Kč, která směřovala na rozvojový program „Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019“. S platností od 1.1.2019 se v meziročním nárůstu promítá navýšení objemu prostředků na platy v regionálním školství, a to o 15 % u pedagogických pracovníků a o 10 % u nepedagogických pracovníků.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 36,0 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 1,7 mld. Kč, tj. o 4,9 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2018 o 7,3 % vychází zejména ze zvýšení měsíčních plateb za státního pojištěnce od 1.1.2019.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 45,7 mld. Kč, což bylo o 12,5 mld. Kč, tj. o 37,4 %, více než ve stejném období minulého roku. Velkou část (32,6 mld. Kč) tvořily investice realizované prostřednictvím společných programů EU a ČR s meziročním růstem o 9,6 mld. Kč, tj. o 41,9 %.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2018 o 5,8 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Je tvořen prostředky ve výši 75,8 mld. Kč, které mají financovat národní investice a prostředky ve výši 46,5 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Navíc nad rámec rozpočtu mohou organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2019 byl 70,5 mld. Kč (na konci června bylo z této částky realizováno 15,2 mld. Kč).

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci června 2019 schodkem ve výši 20,7 mld. Kč, což proti stejnému období roku 2018 znamenalo horší výsledek o 14,8 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové tak výdajové straně to představuje výsledek meziročně lepší o 5,6 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném červnu skončilo přebytkem 30,2 mld. Kč (v červnu 2018 přebytkem ve výši 17,2 mld. Kč), když příjmy dosáhly 159,7 mld. Kč (v červnu 2018 to bylo 142,1 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 129,5 mld. Kč (v červnu 2018 to bylo 124,9 mld. Kč). Na meziroční růst příjmů v samotném červnu o 17,6 mld. Kč měly největší vliv příjmy z EU vyšší o 8,2 mld. Kč a daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení vyšší o 8,1 mld. Kč. Na růstu výdajů v samotném červnu o 4,6 mld. Kč se nejvíce podílely výdaje na platy v regionálním školství vyšší o 3,1 mld. Kč a výdaje na důchody vyšší o 2,3 mld. Kč.

Podrobnější výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až květen 2019