Jde o reakci na naše spojenecké závazky, plnění programového prohlášení vlády, aktuální bezpečnostní situaci a také na nutnost úspěšně dotáhnout velké akvizice nezbytné pro modernizaci armády. Zákon by měl platit od 1. 7. 2023.

Ministerstvo obrany ČR potřebuje stabilizovat financování strategických armádních projektů a zároveň zajišťovat jejich transparentnost. Půjde o armádní projekty, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun. Strategické projekty by podle nové legislativy měla schvalovat vláda, což přinese její intenzivnější zapojení do zajišťování obrany za současného dodržení transparentnosti.

Nový systém bude znamenat, že resort obrany bude mít každoročně k dispozici úhrnnou sumu prostředků na strategické projekty, která se bude používat v případě potřeby a na základě uzavírání smluv na celou dobu existence těchto projektů. Tím bude zajištěno pružné financování, stabilita projektů jako takových a také ubude administrativa.

Zákon nově uloží Ministerstvu obrany povinnost vypracovat a nechat vládou schválit prioritní strategické projekty a umožní v průběhu let vytvářet zdroje k jejich průběžnému financování. Pokud se z nějakého důvodu nevyčerpají prostředky na tyto projekty během jednoho roku, nemusí se vracet zpět do rozpočtu tak, jako tomu je dnes. Zdroje bude možné převést do dalších let a použít je, až bude konkrétní projekt zasmluvněn.

„Jedná se o jednu z našich priorit, která vychází z desatera pro obranu a také z programového prohlášení vlády. Aktuálně připravujeme největší akvizice v historii ČR. Válka na Ukrajině potvrdila, že abychom byli připraveni na současné i budoucí konflikty, je urychlená modernizace armády naprosto nezbytná, a že ji nelze odkládat. K tomu potřebujeme také pružný systém financování obrany našeho státu,” říká ministryně obrany Jana Černochová s tím, že současný systém financování je podobný, jako by někdo dostal hypotéku na dům a musel by v době poskytnutí hypotéky přesně říct, že v lednu bude mít základovou desku a za kolik, v únoru obvodové zdi a za kolik, v březnu střechu atd., ačkoli zatím ani neví, kdo ten dům bude stavět. „Do takovýchto detailů není možné plánovat, ale současný systém to po nás přesto chce,“ dodává ministryně obrany...

Nový zákon dále ukládá vládě, aby každý rok při plánování rozpočtu uvolnila minimálně 2 % HDP na obranu. I tady v současné době vznikají problémy při plánování výdajů v rámci rozpočtu a střednědobého výhledu, protože mnohdy dochází k významným úpravám a tedy nestabilitě výdajů. „Povinnost dávat na obranu 2 % HDP máme dávno. Vyplývá z našeho členství v NATO. Tímto krokem dáváme jasně najevo svou připravenost a vůli dostát našim závazkům. Jsme si vědomi nutnosti budovat svou obranyschopnost, protože aliance bude silná, jen pokud budou všichni plnit, k čemu se zavázali,” říká Černochová.

Nový zákon stanovuje také nová pravidla pro ostatní resorty, které budou muset dávat Ministerstvu obrany záměr realizovat své obranné výdaje ve smyslu definice NATO tři roky dopředu. Resort obrany následně posoudí, zda jde o obranné výdaje, a pokud ano, tak je zahrne do obranného rozpočtu.