„Máme jedenáctý národní geopark v řadě, to už je reprezentativní síť, takový propracovaný koncept v Evropě máme jedině my a Němci,“ sděluje ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). A pokračuje: „Unikátnost Královské Šumavy jako krajiny zvířat, lesů a lidí, krajinu zlata, křemene, železa a skla podtrhuje její územní vymezení podle historického majetku Koruny české, hodnota prastaré krajiny šumavských plání, úbočí rozbrázděné četnými údolími, hlubokými kaňony, krajiny, kterou modelovala už doba ledová. Geopark zasahuje do Národního parku i CHKO Šumava i do Předšumaví v oblasti Přírodního parku Kochánov. Královská Šumava je tedy prvním geoparkem, který sdílí významnou část svého území s národním parkem. Zdá se, že je to jeho deviza, alespoň dosavadní výsledky spolupráce mezi těmito institucemi to potvrzují.“

Martina Pásková, předsedkyně Rady národních geoparků a členka Rady globálních geoparků UNESCO, komentovala zrození jedenáctého národního geoparku v Česku takto: „Přípravu kandidatury a vývoj geoparku jsem od samotného počátku osobně sledovala a postupně sílilo moje přesvědčení, že se jeho vedení ujal ten správný člověk. Vybudovat tvořivý tým i aktivovat a takto pozitivně pro rozvoj geoparku naladit sociální kapitál v území tak složitém z hlediska vztahu mezi ochranou přírody a rozvojem místních komunit považuji za mimořádný a do budoucna velmi slibný počin."

Území geoparku se nachází v Plzeňském kraji při státní hranici v centrální Šumavě, de facto je vymezují města Kašperské Hory, Železná Ruda a městys Čachrov. Sídlo geoparku se nachází v Rejštejně, organizátorem činnosti geoparku je Český svaz ochránců přírody Rejštejn, pobočný spolek. Toto území bylo v minulosti takřka celé ve správě tzv. Králováckých rychet (svobodných sedláků s královskými privilegii). Díky výskytu zlatých ložisek ve zdejším podloží jde zároveň o území zlatorudných královských revírů v okolí Kašperských Hor a Rejštejna a v okolí Hartmanic, s četnými pozůstatky rýžování a dolování zlata od středověku do 19. století. Zdejší bohatý výskyt křemene a dřeva od 16. století až do 20. století zas vedl k rozvoji sklářství v této oblasti až do úrovně světové proslulosti. Informace o historii využívání těchto přírodních zdrojů lze načerpat v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách, v návštěvnických geobodech v Rejštejně, na Rokytě, Staré vápence, v environmentálním centru v Železné Rudě i při geotoulkách, které geopark organizuje pro veřejnost.