Zrušení kvót pro zaměstnávání zahraničních pracovníků podporuje podle průzkumu sdružení AFI 76 procent firem v Moravskoslezském kraji, celorepublikově pak o dvě procenta méně. Nejvíce na trhu práce chybějí zaměstnanci na technických pozicích, kvalifikovaní i nekvalifikovaní pracovníci ve výrobě a skladu a IT specialisté.

„Rozvoj našeho regionu se neobejde bez zapojení zahraničních pracovníků. Kraj může sehrát roli v tom, že bude citlivě vnímat potřeby zaměstnavatelů, reagovat na ně a vytvářet podmínky pro adaptaci zahraničních pracovníků. A na tom intenzivně pracujeme. Teď hlavně v souvislosti s ukrajinskými uprchlíky, ale naše zkušenosti se dají časem využít i pro adaptaci dalších pracovníků, kterých se válka na Ukrajině netýká. Role státu v tomto směru je ale nezastupitelná. Proto podporujeme změnu legislativy v oblasti pobytu cizinců na území České republiky. Doufáme, že vláda navrhované změny dotáhne až do realizační fáze,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Problematikou zahraničních zaměstnanců se dlouhodobě zabývá Svaz průmyslu a dopravy České republiky, který připravil legislativní návrh řešení, jak zjednodušit a zefektivnit zaměstnávání cizinců ze třetích zemí. „Demografie je hlavním problémem českého trhu práce. Bez cizinců se proto trh práce neobjede. S Moravskoslezským krajem a dalšími partnery na řešení, které bude vyžadovat také legislativní úpravy, dlouhodobě spolupracujeme,“ řekl viceprezident Svaz průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.

Legislativní návrh Svazu průmyslu a dopravy ČR podpořil také Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. „K tomuto tématu jsme s partnery zorganizovali kulatý stůl už před vypuknutím války na Ukrajině. Je nutné rozšířit kvóty a celkově zjednodušit proces přijímání cizinců ze třetích zemí. Teď už víme, že ani uprchlická krize tento problém neřeší. Právě proto, že se intenzivně zabýváme uplatňováním ukrajinských uprchlíků na trhu práce v našem kraji, víme s jistotou, že nemohou obsadit zdaleka všechny pozice. Z velké části jde o ženy, které nemohou zastávat řadu profesí v těžkém průmyslu nebo nejsou schopné skloubit třísměnný provoz s péčí o rodinu. Další překážka je, že kvalifikace uprchlíků se ‚nepotkává‘ s kvalifikačními potřebami zaměstnavatelů. Zásadní posun legislativy v této oblasti by Moravskoslezskému kraji velice pomohl,“ dodal ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti Martin Navrátil.

To potvrzuje i aktuální výzkum Sdružení pro zahraniční investice (AFI). „Situace na pracovním trhu je dlouhodobě neutěšená kvůli neřešení nedostatku pracovní síly, kterou brzdí i nepružnost kvót pro zahraniční zaměstnance. Proto navrhujeme jejich úplné zrušení nebo přinejmenším jejich výrazné navýšení. To považujeme za klíčový krok bez ohledu na předpokládanou rostoucí nezaměstnanost v Česku. Tento trend se zatím vůbec neprojevil, ale v případě potřeby lze pružně reagovat a kvóty mohou být znovu zavedeny. Nefunkčnost kvót se projevila například v souvislosti s válkou na Ukrajině, kdy došlo k pozastavení programů ekonomické migrace, především programu Kvalifikovaný zaměstnanec na Ukrajině a v Bělorusku a pracovníci z těchto zemí se vrátili nebo zůstali ve svých zemích z důvodu války. Zároveň je potřeba navýšit finanční podporu pro zastupitelské úřady tak, aby mohly rozšířit svoji působnost a kapacity. Zrušení kvót podle našeho průzkumu podporuje také 76 procent firem v Moravskoslezském kraji a 74 procent celorepublikově,“ vysvětlil předseda Sdružení pro zahraniční investice Kamil Blažek.

Situace cizinců v MSK. Pravidelně zpracovává MS Pakt, na základě statistiky Úřadu práce:

• Počet cizinců na trhu práce v MSK cca 30 tis.

• Do koronavirové pandemie počet cizinců dlouhodobě rostl.

• V letech 2020 a 2021 mírně klesl - přímá souvislost s pandemickou situací a restriktivními opatřeními.

• Dlouhodobě nejvíce cizinců z Polska a Slovenka = cca 75 % ze všech cizinců na trhu práce v MSK.

• Občané EU nebo EHP 87 %.

• Mimo EU/EHP nejpočetněji zastoupeni Ukrajinci - 8 % cizinců.

  • Následují Korejci s podílem méně než 1 %.

• Z hlediska povolání jsou nejvíce cizinci zastoupeni v profesích:

• Obsluha strojů a zařízení (31 %)

• Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (20 %)

• Specialisté (11 %).

• Zpracovatelský průmysl (34 %)

• Stavebnictví (11 %)

• Agenturní pracovníci (nedá se určit obor, pravděpodobně opět ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví).

• Ostrava-město (35 %)

• Frýdek-Místek, Karviná a Nový Jičín se zhruba polovičním podílem.

• Nejčastěji pracují v odvětví:

• Cizinci v okresech: