Skutečnost, že internet nabízí nepřeberné množství názorových platforem v podobě mnoha zpravodajských serverů, článků, diskusí, komentářů a pořadů, patrně vede 27,2% dotázaných k závěru, že právě ona internetová informační rozmanitost je klíčem k získání objektivních a nestranných informací. Přitom v únoru tento názor v rámci internetových zpravodajských portálů sdílelo pouze 20,6% respondentů.

Aktuálně tak posunuly internetové zpravodajské servery z prvního místa Českou televizi, jejíž zpravodajské pořady vnímalo 22,1% dotázaných jako nejobjektivnější a nestranné v únoru letošního roku. Aktuálně však tento názor sdílí 19,8% dotázaných, zatímco zpravodajské pořady Českého rozhlasu vnímá jako objektivní a nestranné aktuálně 24,6% dotázaných. Přitom v únoru letošního roku tento názor v případě Českého rozhlasu 21,3% dotázaných.

Český rozhlas se tak pod vedením Petera Duhana, který stojí v čele Českého rozhlasu od února 2010, stává z pohledu veřejnosti stále důvěryhodnějším médiem, které je navíc aktuálně důvěryhodnějším než Česká televize v čele s generálním ředitelem Petrem Dvořákem (zvolen 21. září 2011).

Jak totiž ukazuje srovnání s obdobným průzkumem, který společnost SANEP provedla ve spolupráci s mediální analytičkou Irenou Ryšánkovou na konci roku 2010, v případě důvěryhodností informací České televize provází od roku 2010 strmý pád, v případě Českého rozhlasu je patrný pozvolný nárůst a aktuální předstižení České televize. 

Aktuální průzkum společnosti SANEP tak vedle zjištění, že zpravodajské pořady Českého rozhlasu jsou vnímány jako důvěryhodnější a objektivnější než v případě zpravodajství České televize, potvrdil dlouhodobě sledovaný nárůst důvěry v internetová zpravodajská média, která v důvěře a objektivnosti předstihla dlouhodobé veřejnoprávní lídry.

Internetové servery nabízejí jak rychlost a dostupnost, tak zejména různorodost informací, což v souhrnu nabízí nejširší možné názorové a zdrojové informační spektrum. Internetová média tak zejména díky okamžitému přístupu k vícezdrojovým informacím umožňují i vytváření objektivnějšího pohledu na danou problematiku, než je tomu v případě jednoho média.

Při pohledu na hodnocení internetových zpravodajských serverů je však nutné do této kategorie započítat i zpravodajské servery České televize a Českého rozhlasu, které bezpochyby patří do široké nabídky zpravodajských informací dostupných na internetové síti.

Naopak i nadále nejméně důvěřuje domácí populace zpravodajským pořadům soukromých rozhlasových celoplošných stanic, což lze přičíst zejména skutečnosti, že většina soukromých rozhlasových stanic je převážně orientována na hudbu a zábavu a za tímto účelem jsou také primárně vyhledávána svými posluchači.

Z pohledu ovlivnitelnosti zájmovými skupinami je na tom i nadále nejhůře Česká televize, v jejímž případě je aktuálně 24,6% dotázaných názoru, že tato veřejnoprávní instituce je ve zpravodajství názorově a informačně nejvíce ovlivnitelná z pohledu zájmových politických a finančních skupin. V únoru letošního roku tento názor přitom sdílelo pouze 18,7% dotázaných. Je zde tedy patrný negativní nárůst.

Změny ve vlastnictví největších médií, kdy se např. vlastníkem MF DNES stal šéf hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš, se pak patrně odrážejí na zjištění, že za Českou televizí skončila soukromá tištěná periodika.

Jedním z nejméně ovlivnitelným médiem z pohledu zájmových politických a finančních skupin je pak vnímán Český rozhlas, za nímž skončily soukromé celoplošné rozhlasové stanice.Za poněkud znepokojující však lze označit skutečnost, že dle názoru téměř třetiny dotázaných jsou názorově a informačně ovlivnitelné z pohledu zájmových politických a finančních skupin všechna média. Za touto nedůvěrou můžeme spatřovat novodobý fenomén, kterým je získávání vlivu nad jednotlivými médii soukromými osobami z řad významných domácích kapitálových skupin či osobami, které mají vliv na vrcholnou politiku, či se jedná přímo o vrcholové politiky, kteří vlastní významná tuzemská média.

Exkluzivní průzkum byl proveden ve dnech 22. – 26. 9. 2014 na vybrané skupině 4.275 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-70 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 220 tisíc registrovaných uživatelů 16.192 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +21,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.