Soud zrušil část rozsudku Krajského soudu v Brně a současně zamítl kasační stížnost Hlavního města Prahy.

Úřad uložil Dopravnímu podniku hlavního města Prahy, akciové společnosti (dále „Dopravní podnik“) pokutu 500 000,- Kč a Hlavnímu městu Praha pokutu 600 000,- Kč. Podle Úřadu nebyl při zadávání veřejných zakázek týkajících se dopravně odbavovacího systému a servisního kartového centra ve vazbě na čipové karty Opencard dodržen postup stanovený zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále „zákon o veřejných zakázkách“), protože pro uzavření smluv se společností HAGUESS, a.s. v jednacím řízení bez uveřejnění nebyly splněny podmínky.

Nejvyšší správní soud zdůraznil, že právní úprava postupu při zadávání veřejných zakázek je založena na zásadách transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Podle § 23 odst. 4 zákona o veřejných zakázkách může zadavatel veřejnou zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění zadat mj. tehdy, jestliže veřejná zakázka může být splněna z důvodu ochrany výhradních práv pouze určitým dodavatelem. Do českého práva bylo toto ustanovení přeneseno z unijních směrnic o veřejných zakázkách, při jejichž výkladu Soudní dvůr Evropské unie opakovaně konstatoval, že jednací řízení bez uveřejnění by mělo být používáno ve zcela výjimečných případech. Je to jediný způsob, jak zabránit zneužití ze strany zadavatelů a zajistit rozvoj hospodářské soutěže. Podle názoru Nejvyššího správního soudu Hlavní město Praha a Dopravní podnik vytvořily pro společnost HAGUESS, a. s. jako vybraného uchazeče původní zakázky „stav exkluzivity“, který spočíval v tom, že požadovaný software k čipovým kartám Opencard v důsledku sjednaných licenčních podmínek nemohl rozšířit nikdo jiný, než kdo jej vytvořil.

Argumentaci Hlavního města Prahy, že při zadávání původní zakázky nemohlo rozumně očekávat další rozvoj projektu a s ním související nutnost zadávat následné zakázky, soud odmítl. Tomuto tvrzení odporují usnesení, kterými Rada hlavního města Prahy schválila informační strategii „Cesta k e-Praze“ a projekt Pražského centra kartových služeb. Z těchto dokumentů je patrné, že představa hlavního města byla již při zadávání původní zakázky poměrně konkrétní. Hlavní město Praha tak od roku 2005 prokazatelně pracovalo na vytváření projektu Opencard, jehož rozměr a nutnost rozvoje mohlo již tehdy předvídat.

Nejvyšší správní soud současně vyhověl námitkám Úřadu, když zrušil část rozsudku Krajského soudu v Brně. Uvedl, že Dopravní podnik je akciovou společností, jejímž zřizovatelem a jediným akcionářem je Hlavní město Praha. Dopravní podnik je tak plně ovládán Hlavním městem Prahou. Přijmout konstrukci krajského soudu a uzavřít, že jednání hlavního města je nezákonné a totéž jednání Dopravního podniku je zákonné pouze z toho důvodu, že byl jako osoba ovládaná Hlavním městem Prahou vázán jím uzavřenými licenčními podmínkami, a proto nemohl jednat jinak, by podle Nejvyššího správního soudu bylo skutečně popřením smyslu a účelu zákonné úpravy veřejných zakázek, jímž je rozvoj hospodářské soutěže, transparentnost a nediskriminace.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2016, sp. zn. 1 As 256/2015, je dostupný zde.