Hlavním tématem konference byl nový zákon o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZZVZ“), schválený Parlamentem ČR 19. dubna 2016 a účinný od 1. října 2016. JUDr. Mgr. Vlastimil Fidler, ředitel odboru práva veřejných zakázek a koncesí MMR ČR, upozornil na některá aplikační rizika NZZVZ spočívající především v důvodech vyloučení účastníka ze zadávacího řízení, v možnosti tzv. selfcleaningu a jeho následném posouzení zadavatelem.

„Zadavatel si musí uvědomit, že u důvodů, u nichž je v NZZVZ uvedeno, že je zadavatel musí prokázat, nese důkazní břemeno, na druhou stranu nemá povinnost tyto důvody vyloučení použít, nýbrž je to jeho dispozitivní právo.“ Míra procesní volnosti, obsažená v NZZVZ, vychází dle vyjádření JUDr.  Mgr. Fidlera z reflexe nových zadávacích směrnic EU, které jdou v tomto směru mnohem dál než zákon přijatý Parlamentem ČR.  MMR ČR je připraveno poskytnout zadavatelům ale i dodavatelům veřejných zakázek v souvislosti s implementací NZZVZ veškerou metodickou podporu spočívající jednak ve školící kampani, v metodických dokumentech, jakož i v přímé podpoře prostřednictvím tzv. Info fóra, pro nějž bude vyčleněn speciální email a telefonní linka.

Místopředseda ÚOHS, JUDr. Josef Chýle, Ph.D., představil nová pravidla pro přezkumné řízení. Flexibilita a určitá liberalizace v postupu zadavatele klade vyšší nároky na jeho schopnost své kroky uvážit a následně řádně odůvodnit. „Předsunutí hodnocení před posouzení nabídky z hlediska splnění kvalifikace a splnění zadávacích podmínek nemusí být vhodné ve všech případech. Pozor by si měl dát zadavatel zejména v situaci, kdy v daných kritériích hodnotí nabídky poměrem k té nejlepší nabízené hodnotě. Následné vyloučení vybraného uchazeče může ovlivnit další pořadí nabídek a nelze automaticky přistoupit k nabídce uchazeče, který se umístil jako druhý v pořadí na základě původního hodnocení,“ upozorňuje JUDr. Chýle, Ph.D. Nový zákon klade větší důraz na odpovědnost zadavatele i z hlediska řešení případných problémů v zadávacím řízení, dochází k tzv. „resuscitaci“ institutu námitek.

Zadavatel se v rámci rozhodnutí o námitkách musí podrobně a srozumitelně vyjádřit ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem. Nepřezkoumatelnost odůvodnění rozhodnutí o námitkách může být důvodem pro zrušení rozhodnutí o námitkách. Pokud zadavatel nerozhodne o námitkách v zákonné lhůtě vůbec, ÚOHS zruší úkon, proti kterému námitky směřovaly, a to vč. následných úkonů, příp. zruší celé zadávací řízení. Na druhou stranu podání námitek je předpokladem pro podání návrhu, přičemž NZZVZ má potenciál zamezit obstrukčním návrhům a jednáním v průběhu správního řízení. S aktuálními rozhodnutími ÚOHS, relevantními i z hlediska aplikace NZZVZ, seznámil posluchače Mgr. Mojmír Florian (ÚOHS).

Na úskalí aplikace služebního zákona a jeho souvislosti se zákonem upravujícím zadávání veřejných zakázek upozornil Mgr. Jan Sixta, státní tajemník MF ČR. Trestně právní rovinou zadávání veřejných zakázek se zabývali JUDr. Lukáš Bohuslav (PF UK) a JUDr. František Kotalík (ATLAS SOFTWARE a.s.), kteří se ve svém příspěvku zaměřili na trestné činy související se zadáváním a realizací veřejných zakázek a zánikem trestnosti.

Některým novým institutům NZZVZ, jakož i novému pojetí již existujících institutů se věnovala panelová diskuse. V rámci diskuse byla např. probrána možná aplikace tzv. předtržních konzultací, nové pojetí zadávací lhůty a skutečnost, zda je vůbec výhodné pro zadavatele takovou lhůtu stanovovat. Neméně zajímavá byla debata, v níž panelisté hledali mantinely pro stanovení kvalifikačních kritérií ve zjednodušeném podlimitním řízení a pro jejich možnost uplatnění se jako kritérií hodnocení, anebo o vhodnosti využívání hodnotících komisí v zadávacím řízení a o nové definici střetu zájmů dle § 44 NZZVZ. Mezi panelisty zasedli Mgr. Tomáš Machurek, předseda AVZ a partner advokátní kanceláře MT Legal s.r.o.,  Mgr. Adéla Havlová, LL.M., členka výkonného výboru AVZ a partnerka advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners s.r.o., JUDr. Josef Chýle, Ph.D., místopředseda ÚOHS, Mgr. Pavel Herman z MMR ČR, Mgr. Jan Sixta z MF ČR a JUDr. František Kotalík z ATLAS  SOFTWARE a.s.

V posledním bloku vyslechli účastníci příspěvek Mgr. Adély Havlové, LL.M., v němž rozebrala povinnost dodavatelů dokládat svého skutečného majitele, resp. rozsah povinnosti zadavatelů zjišťovat majetkovou strukturu vybraného uchazeče před uzavřením smlouvy. „Možná to ve veřejném prostoru ještě dostatečně nerezonuje, ale ráda bych upozornila na skutečnost, že všechny české akciové společnosti, které se chtějí ucházet o veřejnou zakázku v zadávacím řízení zahájeném po 1. říjnu 2016, by měly mít do té doby zaknihovány akcie. Tento proces může trvat až čtyři měsíce, přičemž zadavatel má povinnost vyloučit vybraného uchazeče, u něhož v obchodním rejstříku zjistí, že nemá 100% akcií zaknihováno.“

S kroky MMR a vlády ČR směřujícími k povinné elektronizaci zadávání veřejných zakázek prostřednictvím Národního elektronického nástroje (NEN), jehož využívání bude od 1. července 2017 povinné pro zadavatele, kteří jsou ústředními orgány státní správy, a od 1. ledna 2019 pro všechny ostatní zadavatele, seznámil účastníky Ing. Stanislav Bogdanov, ředitel odboru elektronizace a koncesí MMR ČR.

„Nový zákon je a zřejmě i dlouho bude nevyčerpatelnou studnicí nových a zajímavých témat. Souvisí to zejména s podstatně volnějším pojetím zákona a s novými instituty, na jejichž praktickou aplikaci si musíme počkat po 1. říjnu t. r. Nicméně již dnes se snažíme na některá úskalí a výkladové i možné aplikační nejasnosti upozorňovat, aby překvapení osob zúčastněných na zadávacím procesu po 1. říjnu nebylo tak velké. Asociace pro veřejné zakázky bude i nadále přinášet nové podněty ale i možná řešení výkladu a aplikace nového zákona v praxi. Nejinak tomu bude i na našich dalších akcích a proto bych rád již nyní všechny členy i nečleny asociace pozval na dvoudenní konferenci, která se bude konat ve dnech 13. a 14. října v Hradci Králové,“ uzavřel 6. ročník pražské konference Mgr. Tomáš Machurek, předseda AVZ a partner advokátní kanceláře MT Legal s.r.o.