Ministerstvo v tomto případě vydalo takzvané nové rozhodnutí. U toho původního totiž současné předpisy žádný opravný prostředek neumožňují. Na složitý proces vyřizování žádostí o peněžitou pomoc obětem trestných činů upozorňuje ombudsman dlouhodobě. Ombudsman ministerstvu navrhl, aby využívalo právě možnost původní posouzení situace přehodnotit a vydat ve stejném případě nové rozhodnutí.

„Jsem rád, že ministerstvo přijalo naši argumentaci a dokonce přislíbilo, že bude institut nového rozhodnutí používat v případech, kdy žadatelé upozorní na chybu v posouzení,“ vítá krok Ministerstva spravedlnosti ombudsman Stanislav Křeček a upozorňuje, že právě 22. únor je Evropský den obětí trestných činů, kdy by si lidé měli připomenout, že roli oběti si nikdo nevybírá. Je důležité, aby i společnost oběti trestných činů podpořila při návratu do běžného života a nabídla jim dostatečné možnosti k ulehčení situace.

Peněžitá pomoc má sloužit k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené trestným činem, proto je zcela zásadní, aby ji oběti dostaly co nejdříve. Lidé mohou o peníze žádat do dvou let od zjištění újmy a nejpozději do pěti let od spáchání trestného činu. Ministerstvo by mělo o jejich žádosti rozhodnout nejpozději do tří měsíců. „Z případů našich stěžovatelů ale víme, že tato lhůta bývá výrazně překročena. Někdy dokonce o více než rok,“ popisuje Stanislav Křeček.

Veřejný ochránce práv si proto zlepšení postavení obětí trestných činů při poskytování peněžité pomoci stanovil jako jednu z priorit pro rok 2022. S ministrem spravedlnosti chce například jednat o dostatečném personálním obsazení odboru odškodňování. Plánuje také nadále spolupracovat s Bílým kruhem bezpečí a oslovit i další organizace zaměřené na pomoc obětem trestných činů.

Ombudsman považuje za klíčové přiblížit k sobě jednotlivé aktéry, kteří se na pomoci obětem trestných činů podílejí. Právě propojení jejich zkušeností může vést k nalezení řešení, které bude pro oběti trestných činů nejvhodnější.