Za tu dobu se na něj s žádostí o pomoc obrátilo téměř sto tisíc lidí. Všem ombudsman pomohl nebo poradil, vysvětlil jim jejich možnosti, doporučil, jak se dá jejich situace změnit. Mnohá šetření ochránce navíc vedla k plošným změnám praxe, takže zprostředkovaně se pomoci ombudsmana dostalo i dalším desítkám tisíc lidí.

Před patnácti lety, 18. prosince 2000, zahájil slibem do rukou předsedy Poslanecké sněmovny činnost první český veřejný ochránce práv Otakar Motejl a začal budovat instituci, které lidé věří. V některých obdobích patnáctileté historie byl ombudsman hodnocen dokonce jako nejdůvěryhodnější instituce v České republice.

V roce 2010 se ombudsmanem stal Pavel Varvařovský, kterého v únoru 2014 vystřídala v této funkci současná ombudsmanka Anna Šabatová.

V průběhu let se také rozšiřovala působnost ochránce, nejprve v roce 2006 o prevenci před špatným zacházením a dohled nad místy, kde se nacházejí osoby omezené na svobodě, v roce 2009 o ochranu před nerovným zacházením a v roce 2011 o sledování zajištění a vyhoštění cizinců.

Nejčastěji se lidé na ochránce obracejí s problémy v oblasti sociálního zabezpečení, tedy s důchody a dávkami. Takových stížností dostává ochránce kolem 1500 ročně a v jejich řešení je velmi úspěšný. Pokud zjistí pochybení úřadu, téměř vždy se podaří věc napravit. Druhou nejpočetnější oblastí je stavebnictví a regionální rozvoj. Více než dvě stovky stížností se každý rok týkají práce a zaměstnanosti, ochrany práv dětí, zdravotnictví nebo průtahů v soudních řízeních.

Značnou část možných problémů ochránce zaznamená a napraví ještě předtím, než by mohly dopadnout na občany. Za 15 let uplatnil připomínky k 350 navrhovaným zákonům a dalším právním předpisům. Využil přitom zkušenosti z šetření a mohl tak předem upozornit zákonodárce na nedostatky či problematické části navrhovaných předpisů.

Až dosud ochránce také provedl 365 neohlášených návštěv v zařízeních, kde se nacházejí lidé omezení na svobodě. Díky tomuto dohledu se podařilo nejen zlepšit podmínky tisíců seniorů, dětí, lidí se zdravotním postižením, vězňů a dalších, ale svými zjištěními ochránce pravidelně iniciuje veřejnou i odbornou diskuzi o podmínkách v sociálních službách, psychiatrických nemocnicích, dětských domovech či věznicích.

Některé důležitá či zajímavá témata, kterým se ochránce věnoval

Sirotčí důchody

Po několikaletém úsilí dosáhl ochránce změny právní úpravy ve prospěch osiřelých dětí, jejichž zemřelý rodič nezískal potřebnou dobu důchodového pojištění. K 1. lednu 2012 se potřebná doba pojištění rodiče zkrátila na polovinu, což výrazně zlepšilo přístup osiřelých dětí k pomoci od státu.

Vyplácení podpory v nezaměstnanosti při nároku na odstupné

Ochránce kritizoval, že zákon při přiznávání podpory v nezaměstnanosti nerozlišuje mezi nárokem na odstupné a vyplacením odstupného. I lidé, kteří ukončili pracovní poměr, protože jim zaměstnavatel nevyplácel mzdu a nevyplatil ani odstupné, na které měli nárok, tak nedostali podporu v nezaměstnanosti. Ochránci se nakonec podařilo prosadit změnu, takže lidem, kterým zaměstnavatel nevyplatil odstupné, na něž mají nárok, poskytne úřad práce kompenzaci za dobu, kterou mělo odstupné pokrýt.

Hazard v obcích

Ochránce přispěl k prosazení respektu k právu obcí rozhodovat o umístění heren na svém území. Opakovaně na právo obcí upozorňoval Ministerstvo financí a své stanovisko předložil i vládě a Poslanecké sněmovně ve snaze dosáhnout zrušení části loterijního zákona. Nakonec se zapojil jako vedlejší účastník do řízení u Ústavního soudu, kterému předložil své stanovisko. Ústavní soud rozhodl v souladu s názorem ochránce a příslušná ustanovení zákona o loteriích zrušil. Obce, které nesouhlasí s umístěním heren na svém území, tak mohly požádat ministerstvo o zrušení vydaných povolení.

Nediskriminační pracovní inzerce

Na základě analýzy více než 20 000 inzerátů s nabídkou zaměstnání, vypracoval ochránce doporučení, v němž objasnil, které formulace v inzerátech mohou být diskriminační. Podle tohoto doporučení pak vytvořil provozovatel největších internetových portálů s pracovní inzerci manuál pro zaměstnavatele a ve spolupráci s ochráncem zorganizoval sérii školení pro personalisty.

Větší ochrana seniorů před špatným zacházením

Na návrh ochránkyně uložila vláda ministryni práce a sociálních věcí podniknout kroky k zajištění dostupnosti sociálních služeb pro seniory a nemocné. Současně by měla vláda systematicky řešit problém nelegálních zařízení sociálních služeb. Stát by tak měl garantovat, že se seniorům v zařízeních dostane kvalitní a kvalifikované péče a nebudou vystavování špatnému zacházení.

Odškodňování za nesprávný úřední postup

Ochránce se zasadil o odškodňování lidí za nečinnost úřadů. Nejprve vypracoval desatero dobré praxe při posuzování nároku na odškodnění za nesprávný úřední postup a doporučil ministerstvům, aby se jím řídily. Postupně se pak podařilo přesvědčit jednotlivá ministerstva, aby podle desatera postupovala a aby dobrovolně odškodňovala občany za průtahy v řízeních a za jiný nesprávný postup úřadů. Dobrovolně už odškodňují například Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí nebo Ministerstvo dopravy.

Žaloba ve veřejném zájmu ve věci FVE v Krušných horách

Soud dal dvakrát za pravdu veřejnému ochránci práv, který podal žalobu ve veřejném zájmu proti nezákonnému rozhodnutí Městského úřadu Duchcov o povolení stavby fotovoltaické elektrárny v obci Moldava. Úřad povolil stavbu na území obce bez územního plánu a porušil řadu právních předpisů – českých i mezinárodních – na úseku ochrany životního prostředí.

Dávky na bydlení v nezkolaudovaném bytě

Ochránce se významně zasadil o to, aby na dávky na bydlení dosáhli i lidé, kteří bydlí v prostorech, které nejsou zkolaudované jako byty, ale jsou k trvalému bydlení vhodné (např. chaty). Upozorňoval, že zákon o státní sociální podpoře a zákon o pomoci v hmotné nouzi nedefinují pojem bytu pro účely příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení. Obě dávky slouží jako pomoc k zajištění bydlení. Na byt je podle ochránce třeba pro účely dávek na bydlení nahlížet šířeji, než pouze v rovině stavebního práva. Prostor k bydlení nemusí být zkolaudovaný jako byt, přesto je možné jeho obyvatelům přiznat dávky na bydlení. Podmínkou je, že prostor je vhodný k trvalému bydlení. Tento názor nejprve potvrdil soud a od 1. 1. 2015 je to i v zákoně o pomoci v hmotné nouzi.

Účast občanů EU v komunálních volbách

Ochránkyně upozorňovala Ministerstvo vnitra, že podle Smlouvy o fungování EU mají občané EU, kteří u nás získali povolení k přechodnému pobytu, právo účastnit se voleb do obecních zastupitelstev. S pomocí argumentace ochránkyně se jeden z občanů EU obrátil na soud, který názor ochránkyně potvrdil. Ministerstvo vnitra následně umožnilo občanům EU účastnit se voleb v obcích, v nichž jsou hlášeni k přechodnému pobytu.

Poskytování informací o kontrolách čerpacích stanic

Ochránce kritizoval postup ČOI, která odmítala občanům poskytnout informaci, kterým čerpacím stanicím udělila ve správním řízení pokuty.

Nová pravidla doručování zásilek

Česká pošta změnila na základě případu ochránce pravidla pro vydávání doporučených psaní a balíků nezletilým. Bude je vydávat i adresátům mladším 15 let, kteří se prokážou dokladem totožnosti (pasem). Pošta, jako pouhý zprostředkovatel komunikace mezi dvěma osobami, nemůže do jejich vztahu zasahovat vlastními pravidly a určovat věkové limity.

Rozšíření sportovního areálu na Ještědu

Ochránce kritizoval postup úřadů při rozšiřování a modernizaci lyžařského areálu na Ještědu. Úřady, s odvoláním na rozhodování v časové tísni a snaze vyhovět žádostem investora, aby bylo možné uspořádat zde MS v klasickém lyžování, porušily právní řád České republiky, především zákon o posuzování vlivů na životní prostředí a lesní zákon. Vzhledem k závažnosti případu ochránce informoval Poslaneckou sněmovnu s tím, že nestačí jen mít nápad a dostatek finančních prostředků. Je třeba respektovat předpisy, jejichž cílem je chránit společnost a přírodní bohatství.