Nový reaktor je chlazen roztaveným olovem a bude používat směsné nitridové palivo, které má optimální vlastnosti pro použití v rychlém reaktoru.

Zařízení bude mít výkon 300 MWe a stane se součástí zkušebního energetického komplexu, který má význam pro celosvětovou jadernou energetiku.

Komplex bude totiž mít tři vzájemně propojené objekty: Linku na výrobu jaderného paliva pro BREST-OD-300, na které už byly dokončeny stavební práce a nyní probíhá montáž vybavení. Dále samotný energetický blok a linku na přepracování použitého paliva, která bude demontovat palivové kazety a získávat z nich znovu použitelné materiály.

Vznikne tak zařízení, které nemá na světě obdoby a které se z pohledu energetických surovin postupně stane prakticky nezávislým. Uran a plutonium, a navíc i některé odpadní radionuklidy, se budou po recyklaci vracet zpět do reaktoru a díky využití uranu 238 bude maximálně zužitkována uranová ruda.

„Přepracováváním použitého paliva se palivová základna jaderné energetiky stane prakticky nevyčerpatelnou. Navíc z budoucích generací sejmeme nutnost ukládat hromadící se jaderné palivo do hlubinných úložišť. Půjde o vůbec první praktickou ukázku jaderného zařízení, které splňuje principy udržitelného rozvoje, a to z pohledu ekologie, dostupnosti, spolehlivosti a efektivity využití přírodních zdrojů,“ uvádí generální ředitel ruské korporace pro atomovou energii Rosatom Alexej Lichačov.

Kromě toho, že olovem chlazené reaktory v budoucnu sníží dopad jaderné energetiky na životní prostředí, ukáže reaktor BREST-OD-300 i jejich další výhodu. Díky své konstrukci má velmi vysokou inherentní bezpečnost, což znamená, že vylučuje většinu těžkých havárií.

„Díky své konstrukci nemusí mít reaktor lapač taveniny a velký objem bezpečnostních systémů, a navíc jsme mohli snížit bezpečnostní nároky na zařízení, která nejsou součástí reaktoru. Integrální konstrukce a fyzikální vlastnosti aktivní zóny zcela vylučují to, že by došlo k havárii, během které by bylo nutné evakuovat obyvatelstvo. V budoucnu mohou podobné jaderné bloky udělat jadernou energetiku nejen bezpečnější, ale zároveň i ekonomicky konkurenceschopnou ve srovnání s klasickými zdroji energie, především paroplynovými elektrárnami,“ říká ředitel Projektového oddělení Proryv Vjačeslav Peršukov.