Téměř dvě třetiny (64 %) českých obyvatel považují režim po listopadu 1989 za lepší nežli režim předlistopadový, což je výrazně více než hodnoty posledního desetiletí. Pouze 16 % populace považuje polistopadový vývoj za trochu nebo mnohem horší – takto nízký podíl byl naposledy naměřen v roce 1992. Nejméně lidí od roku 1997 (18 %) také vyjadřuje osobní nespokojenost s polistopadovým vývojem. Hodnocení vývoje po roce 1989 se tradičně velmi liší napříč různými skupinami obyvatel. Mladí občané, občané alespoň průměrně materiálně zajištění a pravicoví voliči hodnotí vývoj posledních třiceti let veskrze pozitivně. Naopak starší občané, občané s nedostatečným materiálním zajištěním a voliči levice jsou k polistopadovému vývoji podstatně kritičtější. 

Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 11. až 25. října 2019. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1002 respondentů. Na výzkumu pracovalo 225 tazatelů (PAPI, CAPI). Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STEM se systematicky zabývá postoji české veřejnosti k současnému politickému režimu ve srovnání s režimem, který předcházel listopadu 1989. Z obecného srovnání obou režimů vyplývá, že nyní, třicet let po sametové revoluci, téměř dvě třetiny (65 %) české společnosti hodnotí současný režim jako lepší než režim komunistický. Pouze 16 % populace naopak hodnotí polistopadový režim jako trochu nebo mnohem horší než ten současný a zbývajících 20 % považuje oba režimy za zhruba stejné. 

Aktuální šetření zjistilo největší rozdíl od roku 1992 (48 procentních bodů) mezi těmi, kdo polistopadový vývoj hodnotí kladně a těmi, kdo jej hodnotí záporně. Časová řada průzkumů STEM od roku 1992 ukazuje, že podíl lidí, kteří hodnotí oba režimy jako stejné, je dlouhodobě relativně stabilní. Poměr mezi stoupenci a kritiky současného režimu však v posledních 30 letech poměrně dramaticky kolísal. Zpočátku vysoký podíl příznivců současného režimu postupně oslaboval. Podíly stoupenců a odpůrců současného režimu se k sobě nejvíce „přiblížily“ v období 1997-2000. Od roku 2000 se ale situace změnila a podíl lidí, kteří považují současný režim za lepší, se zvýšil a dlouhodobě se udržoval na úrovni mezi 50 % až 60 % (s výjimkou roku 2013). 

Když byli dotázáni na jejich osobní hodnocení polistopadového vývoje v České republice, 27 % českých občanů pociťuje výrazné nebo dostatečné uspokojení, 18 % je naopak výrazně nespokojeno nebo nespokojeno. Zbylých 55 % má z polistopadového vývoje pocity smíšené. Časové srovnání ukazuje, že podíl těch, kdo jsou s polistopadovým vývojem nespokojeni, je nejnižší od roku 1997 (kdy byla tato otázka poprvé zahrnuta do šetření). Naopak podíl spokojených občanů byl vyšší jen jednou, a to v předchozím „kulatém“ roce 2009, kdy spokojenost vyjadřovalo 30 % obyvatel. Zároveň je třeba upozornit, že právě kulatá výročí sametové revoluce s sebou přinášejí vyšší mediální zájem o téma a že tato saturace může mít značný vliv na aktuální veřejné mínění. 

Aktuální průzkum také zjišťoval, zda obyvatelé ČR věří, že ekonomický a politický vývoj po listopadu 1989 přináší lepší budoucnost jejich dětem. Více než tři pětiny (63 %) obyvatel ČR souhlasily zcela nebo spíše. Časové srovnání tohoto hodnocení ukazuje poměrně stabilní poměr v posledních třech letech, nicméně celkový optimismus je podstatně nižší než na začátku devadesátých let a v letech 2006-2007.

Hodnocení polistopadového vývoje se tradičně významně liší napříč různými skupinami obyvatel. Například mladí lidé hodnotí polistopadový vývoj nejpozitivněji. V kategorii 18-29 let, tedy respondentů, kteří se narodili po roce 1989, bylo 35 % spokojených s polistopadovým vývojem a jen 9 % nespokojených (zbytek měl smíšené pocity). Naopak v nejstarší kategorii respondentů nad 60 let bylo nespokojených 20 % a spokojených jen 25 %. 

Podobné rozdíly byly naměřeny také v závislosti na materiálním zajištění respondentů. Na otázku, zda polistopadový režim vytváří lepší možnosti pro jejich děti, odpověděly kladně dvě třetiny respondentů ze skupin dobře a průměrně zajištěných obyvatel. Naopak 54 % z těch, kteří uvedli špatné materiální zajištění, má za to, že současný režim nabízí jejich dětem horší možnosti než ten předlistopadový. 

Výrazné rozdíly ve srovnání obou režimů se také projevují při analýze odpovědí občanů z rozdílných konců politického spektra. Mezi respondenty, kteří sami sebe zařadili na politickou pravici, celých 84 % hodnotí polistopadový režim jako lepší nežli ten předcházející. U respondentů na středu jich takto smýšlí 62 %. Naopak mezi respondenty, kteří se zařadili na levici, pouze 44 % označilo polistopadový režim za lepší a 35 % z nich má za to, že režim před rokem 1989 byl lepší.