Předmětem podnětu nevládních organizací z roku 2016 bylo to, že český právní řád v případě povolování provozu jaderných zařízení, za předpokladu, že neproběhne žádné jiné řízení (například dle stavebního zákona, zákona o posuzování vlivů na životní prostředí atd.), údajně neumožňuje účinnou účast veřejnosti v takovémto řízení. V případě povolování dalšího provozu jaderné elektrárny Dukovany v letech 2015 až 2017 byla účast v tomto řízení omezena na žadatele o povolení, a to na základě tradičního ustanovení atomového zákona (aktuálně § 19 odst. 1 zákona č. 263/2016 Sb.).

Veškeré informace k danému řízení, které je stále otevřené, naleznete na stránkách Evropské hospodářské komise OSN. 

Aarhuská úmluva byla sjednána pod záštitou Evropské hospodářské komise OSN dne 25. 6. 1998 v dánském Aarhusu a pro Českou republiku vstoupila v platnost dne 4. 10. 2004. Dnes je její stranou i Evropská unie, a tím se tato úmluva stala součástí evropského práva. Úmluva byla sjednána za účelem podpory zpřístupňování informací o životním prostředí veřejnosti, vytváření podmínek pro aktivní účast veřejnosti v rozhodovacích procesech týkajících se životního prostředí a zajištění právní ochrany v záležitostech životního prostředí.

Účast veřejnosti na povolovacích procesech jaderných zařízení a zejména v souvislosti s prodloužením provozu nad původně plánovanou životnost je zejména v Evropě velmi diskutovaným tématem, o čemž svědčí například i nedávný rozsudek Soudního dvora Evropské unie v případě prodloužení provozu belgické jaderné elektrárny Doel nebo i další řízení z důvodu neprovedení posouzení vlivů na životní prostředí při povolování dalšího provozu jaderných elektráren podle Úmluvy o hodnocení dopadů na životní prostředí přes hranice států (Úmluva z Espoo).

Výbor pro dodržování Aarhuské úmluvy ještě v příštích měsících obešle Českou republiku s doplňujícími dotazy a poté vydá svůj odůvodněný závěr k danému případu, který bude projednán v plénu na některém z nadcházejících setkání smluvních stran Aarhuské úmluvy.